VolarydeadJews


Autor:
US Army Signal Corps
Formát:
2240 x 2792 Pixel (1499252 Bytes)
Popis:
On 11 May 1945, the Sudeten German civilians who inhabited Volary (present-day Czech Republic), are forced by US troops to walk past bodies of 30 Jewish women, who were starved to death by German SS troops in a 300 mile (500 kilometres) death march across Czechoslovakia from Helmbrechts concentration camp to Volary. Buried in shallow graves in Volary, the bodies were exhumed by German civilians working under direction of Medics of 5th Infantry Division, U.S. Third Army. Bodies will be placed in coffins and reburied in cemetery in Volary. 5thMed. Bn.
Licence:
Public domain
Credit:
National Archives and Records Administration
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 05 Mar 2024 13:16:55 GMT

Relevantní obrázky

(c) Deutsche Fotothek‎, CC BY-SA 3.0 de
(c) Bundesarchiv, Bild 183-H0304-0500-002 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1983-0422-315 / Donath, Otto / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F005100-0010A / Steiner, Egon / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 183-W0911-501 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F001153-0015A / Hundertmark / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-P003214 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0100 / Berg, Erik R. / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, R 49 Bild-0131 / Wilhelm Holtfreter / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0128 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0130 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1987-058-09 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 192-269 / CC-BY-SA 3.0
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1988-013-34A / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Pochod smrti

Pochod smrti je nucený pochod, jehož důsledkem je smrt významné části zúčastněných. .. pokračovat ve čtení

Oběti nacistického Německa v Československu

Mezi oběti nacistického Německa z Československa patří osoby, které zahynuly v bezprostředním důsledku nacistické okupace. Jejich počet však není zcela přesně znám. Podle poválečných oficiálních statistik činí počet obětí nacismu z celé Československé republiky za léta 1939–1945 celkem 360 000 lidí. Toto číslo bývá někdy zpochybňováno. Podle posledních bádání historiků Vojenského ústředního archívu v Praze činí počet obětí německého nacismu zhruba 343 tisíc osob. Do tohoto počtu však nejsou zahrnuti lidé, kteří zemřeli po druhé světové válce na následky týrání, perzekucí, věznění v koncentračních táborech a věznicích, totálního nasazení apod. .. pokračovat ve čtení

Pražské povstání

Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 v hlavním městě Praze. Česká národní rada (ČNR) vydala prohlášení o konci Protektorátu a o převzetí vládní a výkonné moci. Nejdříve probíhaly demonstrace, které brzy přešly do ozbrojeného odporu. Šlo o největší z bitev Českého květnového povstání, které stejně jako Pražská ofenzíva, vedená Sovětským svazem z východní fronty a osvobození jihozápadních Čech americkou armádou napomohla konečnému osvobození Československa. .. pokračovat ve čtení

Volary

Volary jsou město v jižních Čechách, ležící v jihozápadní části Jihočeského kraje. Nejbližší město s rozšířenou působností a sídlo okresu jsou Prachatice, vzdálené 14 km severovýchodně. Volary se nacházejí na území CHKO Šumava a při hranici NP Šumava. Městská zástavba je situována do kotliny severně od řeky Teplé Vltavy podél Volarského potoka. Jméno města je německého původu a je patrně odvozeno od lesů, které je obklopují, i když existuje více výkladů. .. pokračovat ve čtení

Vysídlení Němců z Československa

Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války. Měla do značné míry charakter etnické čistky, místy doprovázené násilnými excesy včetně několika masakrů německých civilistů na jaře a v létě 1945. Šlo nejen o reakci na nedávnou politiku nacistického Německa hlavně v Protektorátu Čechy a Morava, jehož okupační správa se vůči českému obyvatelstvu soustavně dopouštěla rozsáhlého teroru. Dalším důvodem bylo podezření, že naprostá většina Němců žijících na českém, resp. československém území sympatizovala s nacistickou politikou. V neposlední řadě šlo o prevenci eventuálního budoucího zneužití situace podobné rokům 1938/1939 k napadení československého státu pod záminkou ochrany německé nebo jiné národnostní menšiny. Svou roli sehrálo také umožnění rozsáhlých konfiskací majetku Němců a kolaborantů ve prospěch československého státu v kontextu současného všeobecného znárodňování bank, pojišťoven, těžebního průmyslu, velkých průmyslových podniků a velkostatků jakož i poválečné hospodářské obnovy. A konečně je nutno zmínit obavy z možných budoucích problémů souvisících s tehdy těžko představitelným dalším soužitím českého národa s německou národnostní menšinou v ČSR a jejím eventuálním opětovném usilování o sebeurčení. .. pokračovat ve čtení