Wappen-HK (1736-1804)

Autor:

ziegelbrenner

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/aedb

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

512 x 698 Pixel (99372 Bytes)

Popis:

Coat of arms of the landgraviate of Hesse-Kassel

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 16 Feb 2024 11:40:18 GMT

Relevantní obrázky

(c) Commander-pirx na projektu Wikipedie v jazyce němčina, CC BY-SA 4.0

(c) F l a n k e r, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II. .. pokračovat ve čtení

Řád Vilémův byl hesensko-kasselský řád. Založil ho 20. srpna 1851 hesenský kurfiřt Fridrich Vilém I. Hesensko-Kasselský. Vznikl ze tří nižších tříd Řádu zlatého lva. Řád zanikl v roce 1866 anexí Hesenska-Kasselska Pruskem. .. pokračovat ve čtení

Hornorýnský kraj či též Hornorýnský říšský kraj, někdy také jen Rýnský kraj byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v letech 1500–1806, tedy po celou dobu trvání instituce říšských krajů, ovšem po míru v Lunéville ztratil spolu s říší přes polovinu krajského území. Sdružoval až 72 stavů na západě říše a převažovali v něm evangeličtí stavové, z nichž byl zvláště výrazný podíl helvétské konfese. Silné bylo taktéž zastoupení říšských měst. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Hastenbecku byla bitva probíhající během sedmileté války. Střetly se v ní vojska Francie a spojeneckých sil složených z armád Hannoverského království, Království Velké Británie, Hesensko-Kasselsko a Brunšvicko-Lünebursko. Spojenecká vojska byla poražena nedaleko Hamelnu patřícího do Hannoverského kurfiřtství. .. pokračovat ve čtení

Říšští preláti byli představitelé takových řádových či výjimečně diecézních církevních institucí, jako jsou kláštery, koleje, kapituly či komendy, kteří ve světských záležitostech podléhali pouze římsko-německým panovníkům, nikomu dalšímu. Byli to vládci malých, někdy trpasličích, do určité míry svrchovaných státečků. Jejich povinnosti i práva v mimocírkevní oblasti byly pevně zakotveny v platných zákonech Svaté říše římské. Někteří z těchto prelátů byli říšskými knížaty a někteří byli dokonce rovni knížatům-biskupům. Knížata-biskupové ovšem mezi říšské preláty nepatřili a preláti tak tvořili v rámci říšských stavů a říšských suverénů zvláštní stav. Od doby reformace se mezi říšskými preláty objevovali také evangeličtí duchovní hodnostáři. .. pokračovat ve čtení

Tento článek obsahuje seznam států a stavů Svaté říše římské na říšském sněmu k roku 1803, tedy v době rozsáhlých územních a správních změn po sekularizaci duchovních knížectví a mediatizaci říšských měst, v období krátce před zánikem říše. .. pokračovat ve čtení

Tento článek představuje seznam světských knížecích rodů a knížectví Svaté říše římské. .. pokračovat ve čtení