Wappen Luckau


Formát:
361 x 433 Pixel (41785 Bytes)
Popis:
Идущий по зеленной поляне червленый бык на серебряном поле, смотрящий назад и вооруженный золотыми копытами и рогами.
Komentář k Licence:
This file depicts the coat of arms of a German Körperschaft des öffentlichen Rechts (corporation governed by public law). According to § 5 Abs. 1 of the German Copyright law, official works like coats of arms are in the public domain. Note: The usage of coats of arms is governed by legal restrictions, independent of the copyright status of the depiction shown here.
Licence:
Public domain
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 01 Apr 2024 13:56:56 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Heraldické znaky českých zemí

Tento článek pojednává o historii českých zemských znaků. Během dlouhé historie českého státu měl monarcha vládnoucí nad Čechami z titulu českého panovníka možnost se prezentovat několika různými znaky. Mezi znaky, které patřily českému panovníkovi, byly především znaky Čech, Moravy a Slezska, které ho provázely od vzniku znaků až dodnes. Nicméně mohl také používat i zemské znaky dalších zemí, které se postupem času od vlivu českého panovníka odtrhly. Mezi tyto země patřily především obě Lužice, Braniborsko, Horní Falc a na přechodné období i Lucembursko.Současné znaky historických českých zemí .. pokračovat ve čtení

Dolní Lužice

Dolní Lužice je historické území, které je od roku 1945 rozděleno mezi Německo a Polsko. Téměř celá německá část Dolní Lužice je součástí spolkové země Braniborsko, zatímco vesnice Geierswalde, Kromlau a město Lauta náležejí od roku 1990 k Sasku. Menší polská část je součástí Lubušského vojvodství. Centrem Dolní Lužice je Chotěbuz v dnešním Braniborsku. V letech 1348–1635 byla Dolní Lužice součástí České koruny. .. pokračovat ve čtení

Lužice

Lužice je historické území rozdělené dnes mezi Německo, Polsko a Česko. V rámci Německa je rozděleno mezi spolkové země Svobodný stát Sasko a Braniborsko. Polská část je rozdělena mezi vojvodství Dolnoslezské a Lubušské. Historicky se území Lužice rozkládá podle toku Sprévy a tedy dělí na Horní Lužici, která je blíže Čechám a Dolní Lužici. V Lužici se dodnes zachovalo slovanské osídlení. Česká část Lužice se rozkládá v okresech Jablonec nad Nisou, Liberec a Děčín. .. pokračovat ve čtení

Pruská křížová výprava

Pruská křížová výprava bylo ve 13. století rozsáhlé vojenské tažení do Pobaltí s cílem dobýt, christianizovat a kolonizovat dosud pohanské Prusy, jehož se účastnil s podporou evropských států, panovníků a šlechty zejména Řád německých rytířů, vojenský rytířský řád založený během křížových výprav ve Svaté zemi. Němečtí rytíři byli tentokrát úspěšní, podařilo se jim dobýt celé Prusko a založit mocný státní útvar. Německé rytíře rovněž podpořil výpravou také český král Přemysl Otakar II., který později na pruském území založil nové město Königsberg. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Chrastavy

Bitva u Chrastavy, známá též jako bitva u Machendorfu, byla jednou z bitev husitských válek. Odehrála se 11. listopadu 1428 poblíž vesnice Machnín stojící mezi Chrastavou a Libercem. Polní vojsko sirotčího svazu v čele s hejtmanem Janem Královcem z Hrádku se zde při zpáteční cestě z rejsy ze Žitavska utkalo s vojenskými oddíly lužických měst. Výsledek bitvy nelze přesně stanovit, neboť v její první fázi se podařilo lužickým vojákům dosáhnout taktického vítězství tím, že husitům ukořistili velkou část spížních vozů, zanedlouho však byli obráceni na útěk a bojiště opanovali sirotci. Nicméně ztráta vozů s proviantem byla pro Jana Královce klíčová, jelikož zásoby byly určeny pro jednotky obléhající hrad Lichtenburk. V několika dnech proto shromáždil nové posily a mnohem úspěšněji vpadl na území Kladska a Slezska. .. pokračovat ve čtení

Spanilá jízda

Spanilé jízdy, v dobové terminologii rejsy, byla velká vojenská tažení husitů za hranice Českého království. Tyto výpravy se stávaly součástí nové taktiky husitských uskupení zhruba od poloviny 20. let 15. století, plně pak od roku 1427, a spojovaly v sobě vojenský, ekonomický, politický i propagační zřetel. Nejčastějšími cíli spanilých jízd byly vedlejší země Koruny české, německé části Říše a také Polsko, území Řádu německých rytířů a Horní Uhry. Výpravy plnily několik funkcí:vojenské: zasahovaly husitské nepřátele na jejich vlastních územích, ekonomické: zajišťovaly kořist i finance, které byly nutné k vydržování stálých polních vojsk a pomáhaly mírnit projevy závažných hospodářských potíží českých zemí, ničených dlouhými válkami, konsolidační: vyjadřovaly úsilí husitů získat pro čtyři artikuly pražské všechny korunní země a obnovit tak integritu českého soustátí, náboženské: napomáhaly šíření husitských myšlenek tím, že husité seznamovali místní obyvatelstvo se svým programem. .. pokračovat ve čtení

Husitské války

Husitské války byly vojenské konflikty mezi husity a jejich domácími a zahraničními protivníky (katolíky) i mezi husitskými frakcemi navzájem, které probíhaly na českém území v letech 1419 až 1434 a ještě nějakou dobu poté. .. pokračovat ve čtení