Wappen Ludwig Ungnad zu Soneck aus einem unbekanntem Wappenbuch


Autor:
NeznámýUnknown author
Formát:
714 x 1045 Pixel (204155 Bytes)
Popis:
Wappen Ludwig Ungnad zu Soneck aus einem unbekanntem Wappenbuch
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 15 Nov 2023 03:36:10 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Konrad Ungnad von Weissenwolff

Konrad (Conrad) Ungnad von Weissenwolff byl rakouský šlechtic, velkostatkář a politik, syn Guidobalda (1817–1872) z hraběcího rodu Ungnadů z Weissenwolffu. .. pokračovat ve čtení

Ungnadové z Weissenwolffu

Ungnadové z Weissenwolffu, v 15. a 16. století Ungnadové ze Sonnecku, později uvádění též krátce jako Weissenwolffové byl rakouský šlechtický rod. Původně sídlili v Korutansku a přijali jméno podle hradu Sonnegg. Později získali majetek v Horním Rakousku, kde se udrželi až do 20. století. Byli povýšeni do stavu svobodných pánů (1463) a během 16. století již zastávali vysoké funkce ve správě habsburské monarchie. Vlivné postavení si udrželi i v následujících stoletích, v roce 1646 získali titul říšských hrabat a dva členové rodu obdrželi Řád zlatého rouna. V roce 1907 jim bylo přiznáno dědičné členství v rakouské panské sněmovně. Jejich hlavním sídlem byl zámek Steyregg v Horních Rakousích, v okolí Lince získali také řadu dalších statků. V několika krátkých obdobích jim patřily i velké majetky v Čechách. Díky sňatku vlastnili v první polovině 16. století jihočeská panství Hluboká nad Vltavou a Protivín, na přelomu 17. a 18. století jim patřilo panství Vlašim a nakonec počátkem 20. století v soudním procesu získali velkostatky Kopidlno a Staré Hrady ve východních Čechách. Rod vymřel v roce 1917. .. pokračovat ve čtení

Rakouský kraj

Rakouský kraj či Rakouský říšský kraj byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Vznikl při rozšíření počtu krajů z šesti na deset v roce 1512 a přetrval formálně až do zániku říše v roce 1806 Zaujímal oblast Rakouských zemí včetně Předních Rakous. Krajským nejvyšším (Obristem), resp. krajským direktorem byl vždy panující rakouský arcivévoda. Kraj byl zcela a výlučně katolický. Rakouský kraj se od jiných říšských krajů, snad s výjimkou Burgundského, lišil prakticky absolutní převahou rakouského arcivévody nad několika málo dalšími členy. Tato převaha vedla i k tomu, že za téměř třistaletou existenci kraje se ani jednou nesešel krajský sněm, přestože kraj vysílal svého zástupce na všeobecné říšské sněmy. I touto absencí sněmovních zasedání byl kraj mezi ostatními výjimečný. .. pokračovat ve čtení