Wappen der Grafen von Wartenberg

Autor:

Siebmacher

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/185a6

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

603 x 690 Pixel (109981 Bytes)

Popis:

Wappen der Grafen von Wartenberg 1699

Licence:

Public domain

Credit:

Friedrich Bernau: „Studien zur Spezialgeschichte und Heimatkunde des deutschen Sprachgebietes in Böhmen un Mähren“, J. G. Calve’sche Hof- und Universitätsbuchhandlung, Prag 1903, S. 21/T. 4

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 28 Mar 2024 05:41:09 GMT

Relevantní obrázky

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Jan Blankenštejn z Vartenberka byl český šlechtic z rodu pánů z Vartenberka. Velkou část života strávil jako válečník. Bojoval se saskými vévody, lužickým Šestiměstím a v Prusku proti králi Kazimírovi IV. Jeho sídlem byl hrad Blansko u Ústí nad Labem. .. pokračovat ve čtení

Jan z Vartenberka řečený Ralsko nebo též Chudoba byl bohatý český šlechtic ze severních Čech, potomek Markvarticů a Vartenberků, vlastník mnoha hradů a panství, římskokatolický kněz a kanovník. Přesná data narození a úmrtí nejsou známy. .. pokračovat ve čtení

Vaněk z Vartenberka byl český šlechtic z rytířského rodu Vartenberků. .. pokračovat ve čtení

Václav z Vartenberka též uváděn jako Václav z Blanska byl český šlechtic z děčínské větve pánů z Vartenberka. Sídlil v severozápadních Čechách na hradě Blansko. Na přelomu 14. a 15. století stál v bojích s míšeňským markrabětem Vilémem na straně české šlechty a jako člen panské jednoty se postavil proti králi Václavovi IV. .. pokračovat ve čtení

Vartenberkové byl český šlechtický rod, významná odnož prastarého rodu Markvarticů. Ve 14. a 15. století patřili k nejvýznamnějším rodům Českého království. .. pokračovat ve čtení

Bitva na Vítkově se odehrála 14. července 1420 jihovýchodně od tehdejších pražských hradeb, na hřebenu vrchu Vítkova, jenž byl 500 let po události přejmenován na Žižkov. Husitská posádka dvou opevněných srubů, později posílená padesáti střelci a oddílem cepníků, zde odrazila útok rakouských a míšeňských křižáků, kterým připadl úkol tuto strategicky významnou pozici ovládnout. Střetnutí bylo součástí taktických operací probíhajících v rámci obležení Prahy kruciátou Zikmunda Lucemburského a stalo se jedním z faktorů, které římskoněmeckého a uherského krále přiměly výpravu rozpustit. .. pokračovat ve čtení

První křížová výprava proti husitům byla vyhlášena 1. března 1420 papežem Martinem V., zvoleným na koncilu v Kostnici, a byla namířena proti českým kacířům - husitům. V čele výpravy stál uherský a římský král Zikmund Lucemburský, který měl po svém zemřelém bratru Václavu IV. oprávněný nárok na český trůn. Po nezdařilém pokusu křižáků o vyhladovění Prahy a odražení jejich útoku na vrch Vítkov se Zikmund Lucemburský tohoto pokusu o vojenské potlačení husitů vzdal. 28. července se nechal na Pražském hradě korunovat českým králem, rozpustil svá vojska a spěšně Prahu opustil. Tato křížová výprava byla první ze série pěti neúspěšných křížových výprav vyhlášených v letech 1420-1431 proti husitským Čechám. .. pokračovat ve čtení