Warsaw Pact Logo


Autor:
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
721 x 860 Pixel (698344 Bytes)
Popis:
Komentář k Licence:
Communist symbol Vzdání se odpovědnosti
Tento soubor zobrazuje symboly (přímo nebo symboly jim podobné) používané komunistickou vládou Sovětského svazu, na Sovětském svazu závislými komunistickými vládami v evropských zemích nebo organizacemi s nimi úzce spojenými.

Používání těchto symbolů může být v závislosti na kontextu nelegální na Ukrajině, v Maďarsku (podle trestního zákona z roku 1993, § 269/B), Litvě, Lotyšsku a Polsku.

Licence:
Výhrada:
communist
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 31 Mar 2024 22:33:58 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bundesarchiv, Bild 183-1987-0529-029 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 183-H0603-0036-001 / Koard, Peter / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 183-F0417-0001-011 / Kohls, Ulrich / CC-BY-SA 3.0
(c) Zbyšek Sion, CC BY-SA 4.0

Relevantní články

Varšavská smlouva

Varšavská smlouva byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991. .. pokračovat ve čtení

Studená válka

Studená válka byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok. .. pokračovat ve čtení

Historie Generálního štábu Armády České republiky

Historii Generálního štábu Armády České republiky lze sledovat od roku 1919, kdy vyvstala naléhavě potřeba ústředního velitelského orgánu nově vzniklé československé armády v samostatném Československu. V počátcích zakládání Generálního štábu sehrála svoji nezastupitelnou expertní úlohu Francouzská vojenská mise (FVM) a její vysocí důstojníci. Teprve od roku 1926 byli na pozice velitelů Hlavního štábu jmenováni vysocí důstojníci československé armády. Budování prvorepublikové československé armády a jejího Hlavního štábu bylo podrobeno zatěžkávací zkoušce během zářijové všeobecné mobilizace 1938 a její „demobilizace“, jež předznamenala etapu práce ve francouzském a později anglickém exilu v průběhu celé druhé světové války. Poválečná etapa budování Hlavního štábu slibně navazující na prvorepublikové demokratické principy a využívající bojové zkušenosti československých důstojníků, kteří se vrátili do vlasti z bojů na západní i východní frontě, byla definitivně ukončena komunistickým převzetím moci po „vítězném“ Únoru 1948. Následovala vlna personálních čistek, politizace armády, bezvýhradná orientace na Moskvu a Sovětský svaz, založení Varšavské smlouvy (1955) a všudypřítomná „úporná“ snaha o hledání „imperialistických“ nepřátel, jež ústila do „posedlosti“ ostrahou západních hranic státu. Budování Československé lidové armády (ČSLA) dostalo „lidštější tvář“ až ve druhé polovině 60. let 20. století s nástupem politického uvolnění ve společnosti a nastolením reformního kurzu v československé armádě. Pražské jaro 1968 přineslo nakrátko do armády i vlnu rehabilitací a snahy o její odpolitizování. Invaze spojeneckých vojsk v srpnu 1968 učinila konec všem demokratizačním procesům, následovala druhá vlna personálních prověrek (1969) a došlo k posílení vnitřní (represivní) úlohy ČSLA. Dlouhé „stojaté vody“ normalizačního období 70. a 80. let 20. století v Československu a jeho armádě byly definitivně ukončeny Sametovou revolucí v listopadu 1989. Armáda i její Generální štáb musely reagovat na rychlý sled událostí: odpolitizování armády a její demokratizace, další vlna rehabilitací vojáků a důstojníků, dohoda o stažení střední skupiny sovětských vojsk „dočasně“ umístěných v Československu (1991), zánik československé federace (1992) a vznik Armády České republiky (AČR), členství České republiky v Severoatlantické alianci (NATO) (1999), profesionalizace armády (2005) a definitivní opuštění sovětského modelu struktury AČR a GŠ. Za sto let existence Generálního štábu se v jeho vedení vystřídali dva Francouzi a více než dvacet Čechů a Slováků. .. pokračovat ve čtení

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968. Důvodem intervence, podpořené žádostí konzervativního křídla Komunistické strany Československa (KSČ), byly liberálně reformní vnitropolitické změny v ČSSR, známé pod názvem Pražské jaro. .. pokračovat ve čtení

Karibská krize

Karibská krize byla mezinárodní politická krize. Hrozilo, že přeroste v jaderný konflikt. Vypukla v roce 1962 v důsledku rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě, kterým SSSR odpověděl na umístění amerických raket v Turecku. V reakci na to vyhlásily Spojené státy americké blokádu Kuby, která měla zabránit dopravení dalších raket na toto území. To se podařilo, neboť sovětská plavidla se na hranici kontrolované zóny skutečně zastavila. Po dalších jednáních byly odstraněny i již instalované rakety, Spojené státy americké se zavázaly, že nenapadnou Kubu a že stáhnou svoje rakety středního doletu z Turecka. .. pokračovat ve čtení