Whaling in the Faroe Islands
Tento dokument smí být kopírován, šířen nebo upravován podle podmínek Svobodné licence GNU pro dokumenty verze 1.2 nebo libovolné vyšší verze publikované nadací Free Software Foundation. Dokument nemá neměnné části ani texty na předním či zadním přebalu. Kopie textu licence je k dispozici v oddíle nazvaném GNU Free Documentation License. |
Tento soubor podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported | ||
| ||
Tato licenční šablona byla k tomuto souboru přidána v rámci změny licencování. |
Relevantní obrázky
Relevantní články
Lov velryb na Faerských ostrovechLov velryb na Faerských ostrovech je provozován od časů prvních norských osad na Faerských ostrovech. Je regulován Faerskými úřady, ale kvůli neshodám ohledně malých kytovců není lov pod dohledem Mezinárodní velrybářské komise. Okolo 950 kulohlavců černých je zabito každý rok, a to zejména v létě. Lovy, nazývané ve faerštině „grindadráp“, jsou organizovány na úrovni místních komunit a jsou nekomerční; účastnit se jich může kdokoliv. Lovci nejprve obklopí kulohlavce širokým půlkruhem lodí a poté je pomalu zaženou do zátoky nebo ke dnu fjordu. .. pokračovat ve čtení
Faerské ostrovyFaerské ostrovy je souostroví v severním Atlantském oceánu na jihozápadním okraji Norského moře. Leží 320 km severozápadně od Skotska přibližně v polovině cesty mezi Islandem a Norskem. Jsou autonomní součástí Dánského království. .. pokračovat ve čtení
Plískavice bělobokáPlískavice běloboká je druh menšího kytovce z čeledi delfínovití, který se vyskytuje v severní vodách Atlantiku. Typickým znakem druhu je bílé břicho a světlý pruh na boku táhnoucí se od hřbetní ploutve k počátku ocasu. .. pokračovat ve čtení
KytovciKytovci (Cetacea) jsou podskupinou (infrařádem) sudokopytníků přizpůsobenou k životu v moři. Jejich sesterskou skupinou jsou hrochovití. Kvůli výrazným anatomickým a fyziologickým adaptacím na vodní způsob života je jejich evoluční souvislost se suchozemskými savci dosti zastřená a donedávna byli považováni za samostatný řád. Mezi jejich nejnápadnější znaky související s přechodem do vody patří přeměna předních končetin v ploutve a vymizení zadních končetin, vznik horizontální (vodorovné) ocasní ploutve, která je hlavním orgánem pohybu, ztráta srsti, ztráta vnějšího ucha, získání hydrodynamického vřetenovitého tvaru těla a další. Typicky savčím projevem je jejich potřeba dýchat vzduch. Někteří kytovci sice mohou pod vodou vydržet i přes dvě hodiny, ale nakonec se nadechnout musí. Nozdry jsou posunuty v podstatě na temeno hlavy, lebka je touto tzv. teleskopizací oproti lebce jiných savců silně modifikovaná. .. pokračovat ve čtení