The Signing of Peace in the Hall of Mirrors, Versailles, 28th June 1919

Autor:

William Orpen

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/88075

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2270 x 1000 Pixel (584660 Bytes)

Komentář k Licence:

Autor zemřel v roce 1931, takže toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 80 let po jeho smrti.

---

You must also include a United States public domain tag to indicate why this work is in the public domain in the United States. Note that a few countries have copyright terms longer than 80 years: Mexico has 100 years and Jamaica has 95 years. This image may not be in the public domain in these countries, which moreover do not implement the rule of the shorter term. Côte d'Ivoire has a general copyright term of 99 years, but it does implement the rule of the shorter term.

Licence:

Public domain

Credit:

Imperial War Museum Collections: Website Webpage

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 28 Jun 2023 10:19:22 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

William Newenham Montague Orpen byl irský malíř působící hlavně v Londýně. Před první světovou válkou byl komerčně úspěšný malíř portrétů pro vyšší vrstvy edwardovské společnosti, mnoho z jeho nejpozoruhodnějších obrazů té doby jsou ovšem autoportréty. Během první světové války byl nejplodnějším z oficiálních válečných umělců vyslaných Británií na západní frontu. Tam vytvářel kresby a obrazy obyčejných vojáků, mrtvých mužů, německých válečných zajatců, stejně jako portréty generálů a politiků. Většinu z těchto prací, celkem 138, věnoval britské vládě; nyní jsou ve sbírce Imperial War Museum. Byl též oficiálním malířem Pařížské mírové konference, známý je jeho obraz podpisu Versailleské smlouvy. Jeho dobré vztahy s generalitou britské armády mu umožnily zůstat na bojištích déle než kterémukoli z ostatních oficiálních válečných umělců. Jeho odhodlání sloužit jako válečný umělec ho však stálo zdraví a po válce i sociální postavení v Británii, kde byl dáván jako příklad umělce sloužícího moci bez ohledu na morální hlediska. I po jeho smrti řada kritiků hlasitě odmítala jeho práci a po mnoho let byly jeho obrazy vystavovány jen zřídka. Situace se začala měnit až v 80. letech 20. století, kdy bylo jeho dílo znovu doceněno, především zásluhou výtvarného kritika Bruce Arnolda. .. pokračovat ve čtení