Opłakane apostolstwo

Autor:

Wojciech Gerson

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/52578

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

4000 x 2514 Pixel (3310716 Bytes)

Popis:

Scena historyczna, wielopostaciowa, w pejzażu. Pośrodku kompozycji tłum kobiet, mężczyzn i dzieci, wśród nich zabici i ranni, gestami wyrażają gwałtowne emocje. Ta grupa skontrastowana została z usytuowanymi z lewej strony kompozycji, wyjeżdżającymi z głębi lasu, oddziałami zbrojnych. Na czele wojska wyróżnia się grupa przywódców oraz dostojników kościelnych. Zamkniętej ścianą lasu lewej stronie kompozycji przeciwstawiona jest prawa strona - otwarty pejzaż z widokiem płonących drewnianych zabudowań wioski na dalszym planie. Niebo pokryte ciężkimi, burzowymi chmurami oraz smugą dymu z palących się domostw. Pierwszy plan tonie w cieniu, światłem zaakcentowano środkowy plan. Kolorystyka z przewagą zieleni, brązów, beżu, żółcieni oraz czerwieni.

Komentář k Licence:

Aby mohlo být dílo umístěno na Commons, musí být volné jak ve Spojených státech, tak i v zemi původu. Pokud se nejedná o americké dílo, musí být uveden další popisek licence, který uvádí autorskoprávní status v zemi původu.

Licence:

Public domain

Credit:

This file comes from The National Museum in Kraków Digital Collection and is available under the digital ID 280941

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 28 Jan 2024 23:17:31 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Druhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím. Edessa byla prvním křižáckým státem založeným v průběhu první křížové výpravy (1095–1099) ve Svaté zemi a i prvním státem, který byl muslimy vyvrácen. Druhá křížová výprava byla první výpravou ve znamení kříže, v jejímž čele stanuli evropští králové, německý Konrád III. a francouzský Ludvík VII. Účastnilo se také množství významných evropských feudálů, včetně českého knížete Vladislava II. Armády obou králů pochodovaly odděleně napříč Evropou až do Byzantské říše. Na turecké teritorium jako první vstoupili Němci, ale u Dorylaia byla armáda přepadena a téměř vyhlazena. Poté se zbytky německé armády spojily s Francouzi, se kterými dorazili až do Antiochie a následně do Jeruzaléma. S jeruzalémským dvorem křižáci naplánovali výpravu na Damašek. Ta však skončila naprostým fiaskem. Pro muslimy to bylo velké vítězství a Zengí se po neúspěšné výpravě Damašku zmocnil, čímž byla muslimská fronta proti křižáckým státům opět o něco jednotnější. Sjednocení muslimů na Předním východě dokončil Saladin a jeho symbolem se nakonec stalo dobytí Jeruzaléma roku 1187. .. pokračovat ve čtení

Severní křížové výpravy, též pobaltské křížové výpravy, byly křesťanskými kolonizačními a christianizačními válečnými výpravami prováděnými katolickými rytířskými řády a královstvími, především proti pohanským Finům, baltským a západoslovanským národům kolem jižního a východního pobřeží Baltského moře a v menší míře také proti pravoslavným východním Slovanům. Nejvýznamnější z těchto výprav byly Livonská křížová výprava a Pruská křížová výprava. Některé z těchto výprav byly nazývány křížové již ve středověku, jiné, včetně většiny tzv. švédských křížových výprav proti Finům a Karelům, byly prvně takto označeny až finskými nacionalistickými historiky 19. století. Avšak křížové výpravy proti původním obyvatelům baltské oblasti schválil sám papež Alexandr III. v bule Non parum animus noster v roce 1171. .. pokračovat ve čtení