Zřízení zemské Knížetství Těšínského 1574
Relevantní obrázky
_01.jpg)
.jpg)
.svg)
Relevantní články
Zemské zřízení Těšínského knížectvíZemské zřízení Těšínského knížectví, v původním staročeském názvu Zřízení zemské Knížecství Těšínského, bylo zemské zřízení Těšínského knížectví, dávající zvykovému právu na Těšínsku podobu zákona. Bylo vyhlášeno v češtině, 24. června 1573, těšínským knížetem Václavem III. Adamem. Po sporu s těšínskými stavy bylo zemské zřízení v oblasti stavovských práv změněno, jinak však platilo až do konce 18. století, kdy bylo v českých zemích zavedeno jednotné právo trestní, občanské a procesní. .. pokračovat ve čtení
Československo-polský spor o TěšínskoČeskoslovensko-polský spor o Těšínsko byl jeden z československo-polských pohraničních sporů a vedl se mezi těmito státy od roku 1918 do roku 1958. Vrcholil v letech 1918 až 1920 a v roce 1938. S konečnou platností byl ukončen až československo-polskou smlouvou z roku 1958. .. pokračovat ve čtení
Těšínské nářečíTěšínské nářečí je nejednoznačný jazykovědný termín, který může být chápán jako:jedno z tradičních slezských nářečí lechického typu historicky rozšířené na většině území Těšínska s výjimkou lašsky mluvícího Frýdecka a bílsko-bělského německého jazykového ostrova; v populární klasifikaci Alfreda Zaręby se k němu neřadí Jablunkovsko vyčleněné jako samostatná nářeční oblast a Bohumín, jehož mluva patří již k odlišné skupině slezsko-lašského pomezí; naopak klasifikace Stanisława Bąka uvádí jednu nářeční skupinu zahrnující celé Těšínsko, která se dále dělí na nářečí západotěšínská a severovýchodotěšínská; jedna ze tří základních variet moderní slezštiny – západoslovanského jazyka, jehož kodifikace a elaborace probíhá ve 21. století – vedle severozápadní (opolské) a centrální ; zjednodušené označení nářečí české části Těšínska v české dialektologii nazývaných skupinou slezskopolskou, západotěšínskou, přechodovými nářečími slezsko-polskými či nářečími polsko-českého smíšeného pruhu v rámci slezské nářeční skupiny, a to v jejich tradiční a moderní podobě; moderní podobou se rozumí smíšený jazyk kombinující slezské, české, polské a slovenské prvky, který se v druhé polovině 20. století stal interdialektem významné části obyvatel českého Těšínska a samotnými uživateli je nejčastěji označován jako ponašymu / po naszymu; .. pokračovat ve čtení
Těšínské knížectvíTěšínské knížectví nebo též Těšínské vévodství bylo slezským knížectvím, které vzniklo roku 1290 oddělením od Opolsko-Ratibořského knížectví. Těšínská knížata z rodu Piastovců se přiklonila k Českému království a těšínský kníže se stal leníkem českého krále. .. pokračovat ve čtení
Václav III. Adam TěšínskýVáclav III. Adam Pohrobek byl těšínský kníže z rodu slezských Piastovců. Byl pohrobkem knížete Václava II. Těšínského a jeho manželky Anny Hohenzollernské (1487–1539), která byla dcerou Fridricha II. Braniborského (1460–1536) z rodu Hohenzollernů, markraběte braniborsko-ansbašský a braniborsko-bayreuthský. .. pokračovat ve čtení
TěšínskoTěšínsko, také Těšínské Slezsko je termín označující území bývalého Těšínského knížectví včetně všech jeho bývalých území, z nichž se stala samostatná stavovská panství, a s územím bývalého stavovského panství Bohumín. Do konce první světové války se jednalo o souvislý zeměpisný a kulturní celek, který v Rakousko-uherské monarchii představoval východní část korunní země Rakouské Slezsko a následně byl po několikaletém územním sporu v roce 1920 rozdělen mezi Československo a Polsko. Historicky a zeměpisně patří k Hornímu Slezsku, nicméně autochtonní obyvatelé si vytvořili svébytnou regionální identitu a nepovažují se zpravidla za Hornoslezany. .. pokračovat ve čtení