Zdislava kostel sv. Jana Křtitele 7


Autor:
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
2048 x 1336 Pixel (2416721 Bytes)
Popis:
Zdislava kostel sv. Jana Křtitele
Licence:
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 29 Mar 2024 22:21:40 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Kostel svatého Jana Křtitele (Zdislava)

Kostel svatého Jana Křtitele ve Zdislavě je římskokatolický filiální kostel náležící do správy jítravské a dlouhomostské farnosti. Barokní sakrální stavba je dominantou jižní návsi městyse Zdislava stranou od silnice. Kostel je uprostřed funkčního hřbitova. .. pokračovat ve čtení

Liberecký vikariát (římskokatolická církev)

Liberecký vikariát se nachází v severních Čechách a je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Je církevní územní správní jednotkou v litoměřické diecézi, která hraničí na západě a jihozápadě s českolipským vikariátem a na jihovýchodě s turnovským vikariátem. Ze severozápadu hraničí s diecézí drážďansko-míšeňskou v Německu a ze severu a ze severovýchodu s diecézí lehnickou v Polsku. Z hlediska územního členění státní správy leží na území libereckého kraje v okrese Liberec s výjimkou oblasti Jablonného v Podještědí a v polovině okresu Jablonec nad Nisou. Při severní hranici vikariátu se poblíž Hrádku nad Nisou nachází trojmezí. .. pokračovat ve čtení

Seznam poutních míst litoměřické diecéze

Seznam poutních míst litoměřické diecéze spojených s úctou k Nejsvětější Trojici, k některé Božské osobě, k Panně Marii nebo k svatým vznikl na základě práce Franze Johanna Endlera Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz z roku 1903 a monografie Alfreda Hoppeho Des Österreichers Wallfahrtsorte z roku 1913, který za kritérium volil ta poutní místa, kde na počátku 20. století byl průměrný počet udělených svátostí vyšší než tisíc ročně. Obecně za poutní místo lze považovat každou sakrální stavbu nebo místo, kde se děje náboženský kult. Z tohoto hlediska jsou poutními místy v katolické církvi kostely, kaple i jiná místa kultu ve výroční den jejich zasvěcení a patronátu, v den kdy se na příslušném místě uskutečnilo nějaké zjevení či nadpřirozená událost nebo ve dny stanovené kompetentní církevní autoritou. Nejstarší poutní místa na území litoměřické diecéze, jako jsou Mariánské Radčice s kostelem Panny Marie Bolestné nebo Hejnice s kostelem Navštívení Panny Marie, která začala vznikat již ve 13. století, i když diecéze sama byla založena až v roce 1655. Svým vznikem k historicky nejmladším poutním místům patří od roku 1866 Filipov s bazilikou Panny Marie Pomocnice křesťanů. Z poutních míst nabyly regionálního významu na počátku 20. století Mariánské Radčice, Dolní Ročov, Česká Kamenice aj., zatímco celozemský význam měl Bezděz, Bohosudov a Filipov, do kterého putovala procesí katolických lužických Srbů ze sousedního Německa. .. pokračovat ve čtení

Zdislava (okres Liberec)

Zdislava je městys a vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Tato jedna z nejmenších obcí v Podještědí leží asi 12 km západně od Liberce v údolí Zdislavského potoka pod Ještědsko-kozákovském hřbetu. Obec se nachází v Euroregionu Nisa a Mikroregionu Podještědí. Žije zde 278 obyvatel. .. pokračovat ve čtení

Římskokatolická farnost Jítrava

Římskokatolická farnost Jítrava je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obecní části Jítrava a v jejím okolí. Organizačně spadá do libereckého vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Pankráce v Jítravě. .. pokračovat ve čtení

Seznam kulturních památek v okrese Liberec

Tento seznam nemovitých kulturních památek v okrese Liberec vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální. .. pokračovat ve čtení