Zrdcadlo Slawneho Margrabstwij Morawskeho, w kterémž geden každý staw, dáwnost, wzácnost, y powinnost swau uhléda. Krátce sebrané a wydané roku 1593 Skrze Bartholoměge Paprockého [...].
Współtwórcy: Milichthaler, Friedrich (dziedzice) Druk
Opis fizyczny: [41] k, k. I-XXXVII, XXXVII-XXXIX, XXXIX-XLI, [1], XLII-CLXI, [3], CLXII-CLXXXVII, [2], CLXXXVIII-CCLVII, [1], CCLVIII-CCLXII, CCLXIV-CCCLX, CCCLXIII-CDXLVIII : il., herby ; 2°
 |
Autor zemřel v roce 1614, takže toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 100 let po jeho smrti. Toto dílo je ve Spojených státech amerických dílem volným (public domain), protože tam bylo registrováno u U.S. Copyright Office nebo zveřejněno před 1. lednem 1928. |
| Bylo zjištěno, že u tohoto souboru nejsou známa žádná omezení daná autorským právem a právy s ním souvisejícími. | |
Relevantní obrázky
_-_z%c3%a1mek.jpg)
.jpg)
.jpg?uselang=cs){kind=link}
Relevantní články
ŽerotínovéŽerotínové byli moravský šlechtický rod. Připomínají se již ve 13. století, panského stavu dosáhli v roce 1478, kdy již vlastnili značný majetek na Moravě. Během 16. století pronikli Žerotínové mezi nejvýznamnější rodiny Moravského markrabství a v několika větvích nechali postavit řadu hodnotných renesančních zámků. Ze žerotínských renesančních sídel jsou dodnes nejvýznamnější Velké Losiny. Na přelomu 16. a 17. století ze široce rozvětveného rodu vynikli dva významní představitelé stavovské opozice, Karel starší ze Žerotína a Ladislav Velen ze Žerotína, oba zastávali funkci moravského zemského hejtmana. Většina Žerotínů po bitvě na Bílé hoře ztratila svůj majetek v konfiskacích. Do pobělohorského období přetrvaly tři rodové linie, meziříčská, falkenberská a losinsko-vízmberská. S Žerotíny na Velkých Losinách jsou spojeny čarodějnické procesy na Šumpersku koncem 17. století. V této linii získal rod hraběcí titul (1706) a až do 20. století sídlil na nejstarším rodovém sídle v Bludově. Posledním významným představitelem rodu byl Karel Emanuel ze Žerotína (1850–1934), místodržitel na Moravě v letech 1900–1906. Jeho prasynovcem Ladislavem rod v roce 1985 vymřel po meči. .. pokračovat ve čtení