Символ господарства Псковского


Formát:
600 x 542 Pixel (82014 Bytes)
Popis:
Символ Псковской республики. Прорись по В. Л. Янину с печати Господарства Псковского. До 1510 года.
Licence:
CC0
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 28 Mar 2024 15:35:41 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Moskevské velkoknížectví

Moskevské knížectví, od roku 1328 Moskevské velkoknížectví, nejméně od 19. století označované ruskými historiky jako Moskevská Rus, byl historický státní útvar, existující mezi roky 1276 a 1547 na severovýchodní Rusi. Knížectví vzniklo vydělením údělu z Vladimirsko-suzdalského knížectví, jeho centrem byla Moskva. Bylo vazalem mongolské Zlaté Hordy od svého vzniku až do roku 1480. Během té doby se s podporou Zlaté hordy původně malé nevýznamné knížectví vypracovalo na dominantní subjekt v regionu. K teritoriální expanzi docházelo od konce 14. století po oslabení moci Zlaté hordy. Velkokníže Ivan III. dokončil sobiranije russkich zemel vokrug Moskvy, dobytím dříve samostatných sousedních ruských knížectví, a položil tak základy budoucímu carskému Rusku. To formálně vzniklo roku 1547, kdy Ivan IV. Hrozný přijal dědičný titul ruského cara. .. pokračovat ve čtení

Livonská křížová výprava

Livonská křížová výprava byla série vojenských operací, jejichž cílem bylo dobytí Livonska, christianizace tamního obyvatelstva a kolonizace území Němci a Dány během severních křížových výprav, neboť země na východním pobřeží Baltského moře byly posledními částmi Evropy, jež bylo z pohledu církve ještě nutno christianizovat. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Šiauliai

Bitva u Šiauliai bylo vojenské střetnutí mezi Řádem mečových bratří a pohanskými vojsky Žmuďanů a Zemgalů, k němuž došlo 22. září 1236, pravděpodobně nedaleko dnešního litevského města Šiauliai. Pohanská vojska pod vedením žmuďského vojvody Vykintase dosáhla rozhodného vítězství. Křižácký velitel a velmistr Řádu mečových bratří Volkwin v bitvě padl, spolu s dalšími asi 60 rytíři a dalšími 2700 křesťanskými bojovníky. Baltská armáda naopak ztratila jen 1200 mužů z asi 5000. Byla to první velká porážka křižáků v Pobaltí od zahájení severních křížových výprav. Mečoví bratři, první katolický vojenský řád v Pobaltí, byl v bitvě natolik zdecimován, že mu nezbylo než v roce 1237 požádat o začlenění do Řádu německých rytířů. V jeho rámci je pak znám jako Livonský řád. Bitva inspirovala pohanské povstání Kurů, Zemgalů, Sélů a Osilianů, tedy kmenů, které byly předtím řádem ovládnuty. Během tohoto povstání řád ztratil veškerá území, která dobyl v uplynulých třiceti letech. Od roku 2000 se den vítězné bitvy slaví v Litvě a Lotyšsku jako Den baltské jednoty. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Rakvere

Bitva u Rakvere neboli bitva u Wesenbergu proběhla 18. února 1268 mezi spojenými silami Livonského řádu, Dánského Estonska a biskupství Dorpat na straně jedné a koalicí Novgorodu a Pskova, vedenou Dimitrijem Alexandrovičem. Bitva proběhla na severu dnešního Estonska. V bitvě padl biskup Alexandr z Dorpatu. Obě strany prohlásily krvavou bitvu za svoje vítězství, ovšem ruská vojska se po bitvě stáhla z Estonska a o rok později Livonský řád a jeho spojenci vpadli na území Pskova a zle je zpustošili. .. pokračovat ve čtení

Bitva na Čudském jezeře

Bitva na Čudském jezeře, známá i jako Ledová bitva, bylo ozbrojené střetnutí mezi Novgorodskou republikou a Livonskou větví Řádu německých rytířů, které se uskutečnilo 5. dubna 1242 na zamrzlém Čudském jezeře na hranicích dnešního Ruska a Estonska. .. pokračovat ve čtení

Novgorodská republika

Novgorodská republika je pozdní historický název pro ruský středověký stát existující ve 12. až 15. století s centrem v Novgorodu. Novgorod Veliký byl svébytným organismem s netypickým vnitřním uspořádáním i rozsahem ovládaného území, které se rozkládalo na severu východní Evropy od Finského zálivu až k Uralu. .. pokračovat ve čtení

Pskovská republika

Pskovská republika neboli Pskovské knížectví byl středověký stát na jižním břehu Čudsko-pskovského jezera. V letech 862–1230 byl Pskov svébytným ruským knížectvím, které bylo později připojeno k Novgorodské republice, coby republika znovunabyl nezávislosti až v roce 1348. Rozsah území pskovského státu odpovídal zhruba rozloze moderní Pskovské oblasti. Hlavním městem byl Pskov. V roce 1510 republika zanikla včleněním do Moskevského velkoknížectví. .. pokračovat ve čtení