A lahar on the east side of Pinatubo volcano

Autor:

Chris Newhall, U.S. Geological Survey

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/8637f

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

640 x 427 Pixel (44501 Bytes)

Popis:

A lahar, or volcanic mudflow, fills the banks of the Pasig-Potrero River on the east side of Pinatubo volcano in the Philippines on October 13, 1991. The lahar moved at a velocity of 3-5 m/sec, and carried a few meter-sized boulders. This lahar was not directly produced by an eruption, but was triggered by minor rainfall, which remobilized thick deposits of ash and pumice that blanketed the landscape. Devastating mudflows occurred at Pinatubo for years after the catastrophic 1991 eruption.

Komentář k Licence:

Tento soubor je volné dílo, protože obsahuje materiály pocházející od United States Geological Survey (USGS), agentury Ministerstva vnitra USA. Pro bližší informaci vizte oficiální licenční pravidla USGS (anglicky).

Licence:

Public domain

Credit:

http://www.volcano.si.edu/world/tpgallery.cfm?category=Lahars%20(mudflows)&photo=019028

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 19 Feb 2024 15:40:16 GMT

Relevantní obrázky

(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0 us

Relevantní články

Lahar, někdy i sopečný bahnotok, je doprovodný jev při některých sopečných erupcích. Jedná se o velmi rychle tekoucí směs sopečného popela, úlomků ztuhlé lávy a velkého množství vody. .. pokračovat ve čtení

Pinatubo je aktivní vulkán na Filipínách, nacházející se na jihozápadě ostrova Luzon v pohoří Zambaleské hory. Jedná se o stratovulkán. V roce 1991 způsobil jednu z největších sopečných erupcí 20. století. Vyvrhl 10 km³ vulkanických hornin, což na indexu vulkanické aktivity odpovídá stupni VEI 6. Zároveň je to poslední erupce o síle VEI 6, ke které na Zemi prozatím došlo. Na ostrově způsobila rozsáhlé škody a průnik sopečného popela společně s oxidem siřičitým vysoko do atmosféry ovlivnil světové klima. .. pokračovat ve čtení

Sopka či také vulkán je porucha povrchu planety či měsíce, kudy se na povrch dostává směs roztavených hornin (magma) a sopečných plynů z hlouběji umístěného magmatického rezervoáru. Samotný termín sopka je často používán pro označení tělesa ve tvaru kuželovité hory, nicméně jsou známy i druhy sopek, které žádný kužel nevytváří. Tvar je především závislý na složení magmatu, charakteru a intenzitě sopečné erupce. Na Zemi se sopky nejčastěji vyskytují podél okrajů tektonických desek a nad tzv. horkými skvrnami, situovanými mimo tyto okraje, což vysvětluje teorie o deskové tektonice. Jinými formami jsou například bahenní sopky nebo kryovulkány, vyskytující se na některých měsíců sluneční soustavy: Europa, Enceladus, Triton, Titan. Věda, zkoumající sopečnou činnost, se nazývá vulkanologie. .. pokračovat ve čtení