Self-Portrait

Autor:

Alessandro Longhi

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/ca2c4

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3019 x 4000 Pixel (12363002 Bytes)

Komentář k Licence:

Tento soubor byl uvolněn pomocí Creative Commons CC0 1.0 Universal Public Domain Dedication.

Osoba, která toto dílo označila tímto dokumentem, dílo uvolnila do public domain tím, že se celosvětově vzdala všech autorských práv ke svému dílu včetně všech souvisejících a příbuzných zákonných práv, které k dílu má, v rozsahu umožněném zákonem. Můžete toto dílo rozmnožovat, upravovat, rozšiřovat či provozovat, i pro komerční účely, vše bez nutnosti žádat o svolení. http://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/deed.enCC0Creative Commons Zero, Public Domain Dedicationfalsefalse

Licence:

CC0

Credit:

This file was donated to Wikimedia Commons as part of a project by the National Gallery of Art. Please see the Gallery's Open Access Policy.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 08 Mar 2024 11:09:42 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Alessandro Longhi, vlastním jménem Alessandro Falca, byl významný benátský portrétista, který v roce 1762 vydal Compendio delle Vite de Pittori Veneziani istorici, knihu, která se stala jedním z nejvýznamnějších zdrojů informací o historii benátského malířství 18. století. .. pokračovat ve čtení

Vývoj benátského malířství významně ovlivnila poloha města, která umožnila přijímat umělecké podněty jak ze západní Evropy, tak i z Východu, a to především z Byzance. Příčinou byl dlouhodobý hospodářský a politický vliv Byzantské říše na oblast Benátska. Nepřekvapí proto, že byzantská tradice v Benátkách přetrvala až do konce 14. století, kdy do oblasti začal pronikat mezinárodní gotický styl. Benátský důraz na smysl pro barvu je proto třeba hledat v byzantském umění, které bylo založeno na výrazné barevnosti uměleckých děl. Byly to především konstantinopolské mozaiky, a později i mozaiky ravennské školy, jejichž zářivé barvy byly vzorem pro benátské umělce. Z toho plyne, že benátské malířství bylo primárně založeno na použití barev, které dominovaly nad plastickou modelací postav a jejich umístěním v prostoru. Za konstantinopolských Palaiologovců byl obnoven i zájem o antiku, což poznamenalo tvorbu benátských umělců 13. a 14. století. V tomto období bylo i nadále upřednostňováno použití barvy v protikladu s florentským důrazem na přesnost obrazové podkresby. Naopak s pozdější technikou olejomalby se benátské malířství seznámilo během pobytu Sicilana Antonelli da Messina v Benátkách (1475). .. pokračovat ve čtení