Armoiries Leon II Arménie


Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
600 x 660 Pixel (21792 Bytes)
Licence:
Výhrada:
insignia
Credit:
Vlastní dílo + elements from WappenWiki
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 10 Mar 2024 00:52:25 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Arménské království v Kilíkii

Arménské království v Kilíkii, neboli zkráceně Kilíkijská Arménie či Malá Arménie, byl vrcholně středověký státní útvar v historické zemi Kilíkii, na pomezí dnešního jižního Turecka, severozápadní Sýrie a při březích severovýchodní části Středozemního moře. .. pokračovat ve čtení

První křížová výprava

První křížová výprava v dějinách byla vyhlášena roku 1095 na clermontském koncilu papežem Urbanem II. a směřovala do Svaté země za znovudobytí Božího hrobu od muslimů. Vyhlášení výpravy bylo částečně reakcí na postupné pronikání tureckých nájezdníků do Anatolie, kde na Byzantské říši dobyli značná území a oslabili moc říše. Byzantský císař Alexios se obrátil na papeže, aby mu pomohl získat dobrovolníky do jeho žoldnéřské armády, díky níž by mohl ztracená území na východě znovu dobýt. Vyhlášení výpravy bylo zároveň motivováno snahou papeže Urbana II. o zmírnění schizmatu mezi západní a východní katolickou církví. Urban II. zároveň mohl využít vyhlášení výpravy k tomu, aby získal navrch nad císařem Jindřichem IV., svým protivníkem v boji o investituru. .. pokračovat ve čtení

Třetí křížová výprava

Třetí křížová výprava (1189–1192) bylo velké vojenské tažení vyhlášené papežem Řehořem VIII. za znovudobytí Jeruzaléma, který roku 1187 dobyl Saladin. Po fiasku druhé křížové výpravy ovládla a sjednotila zengíovská dynastie Sýrii a po několika válkách s křižáky a Fátimovci také Egypt. Zengíovské impérium v 70. a 80. letech 12. století postupně dobyl Saladin, původně vazal a vojevůdce ve službách Zengíovce Núr ad-Dína, čímž se palestinské křižácké státy dostaly do sevření jednotného muslimského státu. Sultán Saladin poté zahájil válku proti křižákům; jeho tažení vyvrcholilo roku 1187 vítěznou bitvou u Hattínu a poté dobytím Jeruzaléma. Papež Řehoř VIII. reagoval vyhlášením třetí křížové výpravy, k níž se přihlásili i nejmocnější panovníci křesťanského světa: římsko-německý císař Fridrich Barbarossa, francouzský král Filip II. August a anglický král Jindřich II. a po jeho smrti jeho syn Richard a s nimi i mnoho dalších mocných evropských feudálů. .. pokračovat ve čtení

Arménské knížectví v Kilíkii

Arménské knížectví v Kilíkii neboli také Rubenidské knížectví, zkráceně Kilíkijská Arménie, Malá Arménie aj., byl středověký státní útvar na pomezí dnešního Turecka a Sýrie, na březích Alexandrettského zálivu. Arménské knížectví v Kilíkii byl stát založený arménskými uprchlíky, kteří do Kilíkie emigrovali před seldžuckou invazí na Kavkaze. Nezávislý byl přibližně v letech 1078 až 1375. .. pokračovat ve čtení