Arms of Geoffrey of Anjou

Autor:

Sodacan

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/19fef

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

410 x 478 Pixel (320527 Bytes)

Popis:

Arms of Geoffrey of Anjou. Azure, six lions rampant Or armed and langued Gules, three, two and one.

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 10 Mar 2024 00:49:10 GMT

Relevantní obrázky

(c) Heralder, CC BY-SA 3.0

(c) Euryrel, CC BY-SA 4.0

(c) Heralder, CC BY-SA 3.0

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Geoffroy V. z Anjou zvaný Sličný byl hrabětem z Maine, z Anjou, z Touraine a v letech 1144–1151 normandský vévoda. Přízvisko Platangenet dostal údajně podle rostliny z rodu kručinek, která zdobila jeho helmici. Během svého života získal vzdělání a četl antické autory v originále. .. pokračovat ve čtení

Třetí křížová výprava (1189–1192) bylo velké vojenské tažení vyhlášené papežem Řehořem VIII. za znovudobytí Jeruzaléma, který roku 1187 dobyl Saladin. Po fiasku druhé křížové výpravy ovládla a sjednotila zengíovská dynastie Sýrii a po několika válkách s křižáky a Fátimovci také Egypt. Zengíovské impérium v 70. a 80. letech 12. století postupně dobyl Saladin, původně vazal a vojevůdce ve službách Zengíovce Núr ad-Dína, čímž se palestinské křižácké státy dostaly do sevření jednotného muslimského státu. Sultán Saladin poté zahájil válku proti křižákům; jeho tažení vyvrcholilo roku 1187 vítěznou bitvou u Hattínu a poté dobytím Jeruzaléma. Papež Řehoř VIII. reagoval vyhlášením třetí křížové výpravy, k níž se přihlásili i nejmocnější panovníci křesťanského světa: římsko-německý císař Fridrich Barbarossa, francouzský král Filip II. August a anglický král Jindřich II. a po jeho smrti jeho syn Richard a s nimi i mnoho dalších mocných evropských feudálů. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Bouvines se odehrála u flanderské vesnice Bouvines 27. července 1214. Vojska francouzského Filipa II. Augusta v ní jasně zvítězila nad vojsky koalice Anglie, Svaté říše římské a Flander. Vzhledem k velké účasti vznešených mužů pocházejících ze severozápadní Evropy se stala bitva opravdu mohutným střetnutím a nelze ji srovnat skoro se žádnou jinou bitvou té doby. .. pokračovat ve čtení

Baronská křížová výprava byla v letech 1239–1241 v pořadí mezi šestou a sedmou křížovou výpravou další vojenské tažení evropských křižáků do Svaté země. Někteří historici ale usuzují, že se nejednalo o jednu, nýbrž o dvě samostatné výpravy, první francouzskou z roku 1239 vedenou navarrským králem Theobaldem I. a druhou anglickou Richardem Cornwallským, která dorazila o něco později. Výprava byla vyhlášena papežem Řehořem IX., který svou výzvu původně směřoval na velké státy Evropy, Francii, Anglii a Uhersko, ještě v průběhu výpravy odklonil Řehoř část křižáků na pomoc Latinskému císařství, které tou dobou mělo co dělat s nebezpečím nikájských a bulharských vpádů, což Uhři odmítli a směrem do Konstantinopole vyrazila jen malá armáda. .. pokračovat ve čtení

Sedmá křížová výprava (1248–1254) byla první ze dvou křížových výprav vedených Ludvíkem IX. Francouzským a největší námořní operace v dějinách křížových výprav. Jejím cílem bylo získat zpět Svatou zemi útokem na Egypt, hlavní sídlo muslimské moci na Blízkém východě. Křížová výprava byla vedena v reakci na neúspěchy v Jeruzalémském království, počínaje ztrátou Svatého města v roce 1244. Po počátečním úspěchu skončila křížová výprava porážkou, přičemž většinu armády – včetně krále – zajali muslimové. .. pokračovat ve čtení

Geoffroy VI. z Anjou byl hrabě z Anjou, Maine a Nantes. .. pokračovat ve čtení