The Taking of Arkona in 1169, King Valdemar and Bishop Absalon

Autor:

Laurits Tuxen

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/abce8

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3000 x 1229 Pixel (723521 Bytes)

Popis:

Bishop Absalon topples the statue of god Svantevit at Arkona

Licence:

Public domain

Credit:

[1]

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 05 Aug 2024 08:48:22 GMT

Relevantní obrázky

(c) cosic4, CC BY 3.0

Relevantní články

Slovanské nebo staroslovanské náboženství, běžně také slovanské pohanství apod., jsou tradičně užívaná označení pro původní náboženství Slovanů před jejich přijetím křesťanství. Slovanské náboženství bylo polyteistické, Slované uctívali více bohů. Zdrojem náboženství byl soubor lidových předkřesťanských představ souhrnně nazývaný jako slovanská mytologie, která se dochovala jen ve fragmentech. Náboženský kult se, kromě božstev, soustředil i na uctívání přírodních objektů jako byly posvátné stromy, návrší a prameny, nadpřirozených bytostí jako byly víly, duše předků a praktikování rituálů. Cestovatel Ibn Fadlán říká o Slovanech, že všichni jsou uctívači ohně. .. pokračovat ve čtení

Ránové, někdy také zváni jako Rujánci, byl polabský západoslovanský kmen sídlící na ostrově Rujána a přilehlé pevnině v dnešním severovýchodním Německu. V této oblasti se Ránové poprvé objevili během 9. století a stali se jedním z nejmocnějších kmenů sídlícím mezi Labem a dolní Vislou. Ránové byli posledními z Polabských Slovanů, kteří se drželi svého původního náboženství, a to až do roku 1168, kdy bylo dobyto jejich hradiště Arkona coby poslední bašta odporu dánským králem Valdemarem I. a připojeni k Dánsku jako vazalské Rujánské knížectví. .. pokračovat ve čtení

Svantovít či Svantovit byl slovanský bůh uctívaný polabskými Slovany, resp. kmenem Ránů na Rujáně. Díky politickému vlivu Rujány byl často ctěn okolními kmeny jako nejvyšší z bohů, dary mu přinášely kmeny od Vagrie po Pomořansko, dokonce i dánský král Sven III., ač byl křesťan, mu obětoval skvostnou číši. Jméno lze vykládat pravděpodobně jako kompozitum ze slov svętъ (mocný, silný) a koncovky –vit, tedy přibližně mocný pán. To může naznačovat, že původně nešlo o jméno boha, ale o přízvisko. Mohlo se tedy jednat o hypostazi či polabsko-slovanskou variantu Peruna, Svarožice či jiného boha. Později byl také uměle ztotožňován s křesťanským sv. Vítem. .. pokračovat ve čtení