Blason Jean de Vienne, Amiral de France


Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
600 x 660 Pixel (90481 Bytes)
Licence:
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 10 Mar 2024 09:11:48 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Stoletá válka

Stoletá válka byl konflikt mezi Anglií a Francií v letech 1337–1453. Válka oficiálně začala, když francouzský panovník Filip VI. z Valois zabavil anglickému králi Eduardovi III. jeho državy ve Francii, konkrétně vévodství Guyenne na jihozápadě Francie a v hrabství Ponthieu na severu Francie. Jako záminka, která Angličanům umožnila válku vyhlásit, jim posloužilo to, že Francouzi odmítli uznat nárok anglického krále Eduarda III. na francouzský trůn po tom, co o pár let dříve vymřela hlavní francouzská královská dynastie. Rovněž argumentovali problémy ve Flanderském hrabství, které sice bylo významným anglickým obchodním partnerem, ale francouzský král tam měl značný vliv, neboť flanderský hrabě byl leníkem francouzského panovníka. Zároveň Angličanům vadila francouzská podpora Skotska, které přitom bylo již delší dobu v konfliktu s anglickou monarchií. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Nikopole

V bitvě u Nikopole se 25. září 1396 střetli osmanští Turci s křižáckým vojskem tvořeným především Francouzi, Uhry, Chorvaty, Němci, Burgunďany, Bulhary, Benátčany aj. Evropské síly vedené uherským králem Zikmundem Lucemburským, označované někdy jako Nikopolská křížová výprava, v tomto boji drtivě podlehlo početnějšímu turecko-srbskému vojsku osmanského sultána Bajezida I. nedaleko pevnosti Nikopolis na bulharském území. Selhání tohoto podniku ze strany křižáků se přičítá nejednotné taktice jejich společného vojska, zejména účastníkům Francie, tj. zbrklosti francouzských rytířů, kteří provedli předčasný unáhlený výpad proti tureckým silám, bitva se pak už vyvíjela jen v neprospěch křižácké strany vedoucí až ke katastrofálnímu výsledku. Pouze malá část křižáků včetně Zikmunda Lucemburského se zachránila, většina padla na bojišti a část se octla v tureckém zajetí, kde byli poté popraveni. Znamenalo to také konec nadějí na záchranu skomírající Byzantské říše a další balkánské národy, které ani společnými silami nemohly vzdorovat vzrůstající osmanské moci. .. pokračovat ve čtení