Brno-Žabovřesky - Kaunicovy koleje, výřez

Autor:

• Brno-Žabovřesky_-_Kaunicovy_studentské_koleje.jpg: Kirk
• derivative work: Kirk (talk)

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/e85d

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3028 x 1668 Pixel (2084024 Bytes)

Popis:

Brno-Žabovřesky - Kaunicovy studentské koleje

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

• Brno-Žabovřesky_-_Kaunicovy_studentské_koleje.jpg

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 30 Mar 2024 00:48:02 GMT

Relevantní obrázky

(c) Wikimedia Foundation, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Kounicovy koleje či Kaunicovy studentské koleje jsou studentské koleje v Brně, v městské části Žabovřesky, postavené v roce 1922. Za druhé světové války a poté během poválečného odsunu Němců sloužily jako vězení a k popravám vězněných osob, poté se navrátily k původnímu účelu. Od roku 1999 jsou v majetku Veterinární univerzity Brno. .. pokračovat ve čtení

Brno-Žabovřesky je městská část severozápadně od centra statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Žabovřesky, původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1919. Její katastrální území má rozlohu 4,35 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přes 21 000 obyvatel. .. pokračovat ve čtení

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Žabovřesky v městské části Brno-Žabovřesky ve městě Brno v okrese Brno-město vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální. .. pokračovat ve čtení

Masakry Němců v Československu na jaře a v létě 1945 ze strany českého a slovenského obyvatelstva probíhaly v atmosféře poválečné represe vůči Němcům a doprovázely tzv. divoký odsun. Veřejné proslovy z exilu se vracejícího prezidenta Edvarda Beneše z 12. a 16. května 1945, v nichž prohlásil odsun Němců za absolutní nutnost, dozvuky fronty a květnového povstání, znamenaly zintenzivnění napětí mezi českou a německou částí obyvatelstva. Při vyhánění Němců, označovaném jako „divoký odsun“, docházelo k „popravám“, vraždám a jiným násilným útokům proti Němcům i českým kolaborantům. V období divokého odsunu uprchlo či bylo vysídleno podle převažujících odhadů 600 000 Němců, mnoho z nich hledalo první útočiště za hranicemi v Rakousku. .. pokračovat ve čtení