COA Károlyi


Autor:
Nagy Iván
Formát:
626 x 600 Pixel (106627 Bytes)
Popis:
Armoiries de la famille comtale hongroise "Károlyi de Nagykároly".
Licence:
CC0
Credit:
Nagy Iván: "Magyarország családai czimerekkel", 1859 (wikipedia.hhu)
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 24 Feb 2024 05:17:52 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Károlyiové

Károlyiové jsou starý uherský šlechtický rod připomínaný již ve 13. století. Jejich původní sídla se nacházela v Sedmihradsku, kde později získali dědičnou hodnost župana v Szatmáru. V roce 1609 získali titul barona a Alexandr Károlyi (1669-1743), polní maršál císařské armády, byl v roce 1712 povýšen na hraběte. Zakoupil další majetky v různých částech Uherského království a potomkům ještě počátkem 20. století patřilo přes 200 000 hektarů pozemků. Po rozdělení dědictví v 19. století nechali Károlyiové postavit několik zámků a také palác Károlyi v Budapešti, pracoval pro ně významný architekt Miklós Ybl. Řada členů rodu se v 19. století angažovala ve veřejném dění v politice, diplomacii, prosluli též jako mecenáši kultury a vědy. Před rokem 1918 jim náleželo pět dědičných křesel ve Sněmovně magnátů, prosadili se ale i po zániku Rakousko-Uherského císařství. Mihály Károlyi (1875–1955) byl maďarským prezidentem a jeho bratranec Guyla (1871–1947) byl později maďarským předsedou vlády (1931–1932). Dvěma sňatky se Károlyiové v meziválečném období spříznili s rodinou Miklóse Horthyho. Jejich statky v Maďarsku, Československu a Rumunsku byly po druhé světové válce znárodněny, potomci dnes žijí v Rakousku, Švýcarsku a USA. Po pádu komunismu v roce 1989 se část rodiny vrátila do Maďarska, kde spravuje zámek Fót. Nejvýznamnějším zástupcem rodu je dnes György Károlyi (* 1946), který od roku 2015 zastává funkci maďarského velvyslance ve Francii. .. pokračovat ve čtení

Antonín Károlyi

Antonín František hrabě Károlyi de Nagy Károly byl uherský šlechtic a rakouský generál. Od mládí působil ve dvorských službách a sloužil v armádě, v závěru kariéry dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1787). Patřil k největším velkostatkářům v Uherském království a proslul jako štědrý mecenáš. Za zásluhy získal v roce 1790 Řád zlatého rouna. Jeho kariéra v armádě a u dvora byla mimo jiné umožněna příbuzenskými vazbami na dlouholetého státního kancléře knížete Václava Antonína Kounice. .. pokračovat ve čtení