Chotěšov (okres Litoměřice), silnice č. 247 a kostel Nanebevzetí Panny Marie

Autor:

Juan de Vojníkov

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/5b39e

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

4416 x 3312 Pixel (6392506 Bytes)

Popis:

Silnice č. II/247 a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chotěšově. Okres Litoměřice, Česká republika.

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 08 Dec 2023 05:03:07 GMT

Relevantní obrázky

(c) Tomas Kyjovsky, CC BY 3.0

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de

Relevantní články

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chotěšově je barokní sakrální stavbou stojící na rozlehlé obdélné návsi, která se nachází na východní straně obce v místech, kde dělí silnice do Vrbičan a do Černiva. Kostel stojí uprostřed starého hřbitova. Kostel byl postaven v letech 1730–1737 stavitelem Petrem Pavlem Columbanim. Podle staré tradice sem putovali od nepaměti poutníci k vzácné posvátné dřevěné gotické sošce Panny Marie, která pochází z 1. poloviny 15. století. I když tyto poutě v 19. století postupně upadaly, udržely se až do 21. století. .. pokračovat ve čtení

Římskokatolická farnost Chotěšov je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Chotěšov a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chotěšově. .. pokračovat ve čtení

Seznam poutních míst litoměřické diecéze spojených s úctou k Nejsvětější Trojici, k některé Božské osobě, k Panně Marii nebo k svatým vznikl na základě práce Franze Johanna Endlera Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz z roku 1903 a monografie Alfreda Hoppeho Des Österreichers Wallfahrtsorte z roku 1913, který za kritérium volil ta poutní místa, kde na počátku 20. století byl průměrný počet udělených svátostí vyšší než tisíc ročně. Obecně za poutní místo lze považovat každou sakrální stavbu nebo místo, kde se děje náboženský kult. Z tohoto hlediska jsou poutními místy v katolické církvi kostely, kaple i jiná místa kultu ve výroční den jejich zasvěcení a patronátu, v den kdy se na příslušném místě uskutečnilo nějaké zjevení či nadpřirozená událost nebo ve dny stanovené kompetentní církevní autoritou. Nejstarší poutní místa na území litoměřické diecéze, jako jsou Mariánské Radčice s kostelem Panny Marie Bolestné nebo Hejnice s kostelem Navštívení Panny Marie, která začala vznikat již ve 13. století, i když diecéze sama byla založena až v roce 1655. Svým vznikem k historicky nejmladším poutním místům patří od roku 1866 Filipov s bazilikou Panny Marie Pomocnice křesťanů. Z poutních míst nabyly regionálního významu na počátku 20. století Mariánské Radčice, Dolní Ročov, Česká Kamenice aj., zatímco celozemský význam měl Bezděz, Bohosudov a Filipov, do kterého putovala procesí katolických lužických Srbů ze sousedního Německa. .. pokračovat ve čtení