Coat of Arms of the House of Sanudo

Autor:

Facquis

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/4f755

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

410 x 478 Pixel (2499716 Bytes)

Popis:

Stemma dei Sanudo

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 01 Apr 2024 14:55:23 GMT

Relevantní obrázky

(c) Willtron, CC BY-SA 3.0

(c) Willtron, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Guglielmo I. Sanudo byl čtvrtým vévodou z Naxu. Vládl od roku 1303 až do své smrti, kdy ho na trůnu vystřídal jeho syn Niccolò I. .. pokračovat ve čtení

Angelo I. Sanudo byl druhým vévodou z Naxu. Vlády se ujal roku 1227 a vystřídal na trůnu svého otce, zakladatele státu a účastníka čtvrté křížové výpravy Marca Sanuda. Po Angelově smrti roku 1262 dosedl na trůn jeho syn Marco II. .. pokračovat ve čtení

Marco II. Sanudo byl třetím vévodou z Naxu. V roce 1262 vystřídal svého otce Angela a vládl až do své smrti. Marco II. byl vnukem zakladatlem Egejského vévodství Marca I. .. pokračovat ve čtení

Giovanni I. byl od roku 1341 šestým vévodou z Naxu a vládl až do své smrti v roce 1362. Giovanni byl syn čtvrtého naxoského vévody Guglielma I. a nastoupil na trůn po svém bratrovi Niccolòvi I. Roku 1344 osmanští Turci obsadili část ostrova Naxu a 6 000 ostrovanů uvrhli do otroctví. Giovanni I. ve sporu mezi Benátskou a Janovskou republikou podpořil Benátky, ale v roce 1354 byl Janovany poražen a vzat jako vězeň do Janova. Po podepsání míru mezi znesvářenými stranami následujícího roku byl Giovanni I. propuštěn z janovského zajetí. Se svou ženou Marií měl šestý vévoda z Naxu pouze dceru Fiorenzu, která se stala jeho nástupkyní. .. pokračovat ve čtení

Osmanská říše, oficiálně Vznešený osmanský stát, v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří. Existovala od středověku až do 20. století, zasahovala na tři světadíly – Asii, Evropu a Afriku. Do značné míry byla územním nástupcem Byzantské říše. Zanikla po první světové válce transformací do Turecké republiky. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Pelagonie se odehrála v září roku 1259, mezi Nikájským císařstvím, které zde stálo proti knížectví Achajskému, despotátu Epirskému a království Sicilskému. Byla to rozhodující událost v dějinách Blízkého východu, která byla předzvěstí byzantského znovudobytí Konstantinopole a konce Latinského císařství. .. pokračovat ve čtení

Křižácké státy bylo několik feudálních panství podle západního vzoru, jejichž základy polložili evropští účastníci křížových výprav v Levantě, později v Řecku a ve Středozemním moři. Další státy nacházející se v Pobaltí byly založeny německými křižáky během severních kruciát. Hlavním rysem těchto státních celků byla kolonizace, feudalizace a christianizace dobytých území. Po dobytí se moci ujala evropská šlechta nad místním většinovým obyvatelstvem, to se projevilo výstavbou velkých hradů a příchodem dalších osadníků z Evropy, zpravidla v touze po rozvíjení obchodu, na úkor domácích. Křižácké státy jsou proto považovány za předchůdce zámořských kolonií evropských mocností. .. pokračovat ve čtení