Coat of arms of Branković family (small)

Autor:

Samhanin

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/10c23

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

350 x 350 Pixel (10449 Bytes)

Popis:

Coat of arms of Branković family (small)

Licence:

CC0

Credit:

Vlastní dílo, source: Brankovic small COA.jpg.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 18 Mar 2024 09:56:36 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Brankovićova země, také Vukova země, jinak také (srbské) knížectví Rašky, jsou názvy pro jedno z krátce existujících polonezávislých srbských knížectví v Rašce. Vládla zde srbská dynastie Brankovićů, jmenovitě Vuk Branković (vládl 1371–1396) a následně jeho syn Đurađ (1396–1412), který se posléze stal despotou Srbska. .. pokračovat ve čtení

Bitva na Kosově poli se odehrála 15. června 1389 na Kosově poli asi 100 kilometrů severně od Skopje, svého času korunovačního města srbského cara a krále Štěpána Dušana. Na straně jedné se zde střetli srbský kníže Lazar Hrebeljanović, kníže Vuk Branković a bosenský král Tvrtko I. Kotromanić, na straně druhé osmanský sultán Murad I., kterého doprovázeli jeho synové Yakub a Bayezid. Křesťanské jednotky byly posíleny řadou pomocných oddílů z Albánie, Bulharska a Uher, Osmanům asistovali jejich vazalové z podmaněných zemí. Ačkoli výsledek bitvy zůstal nerozhodný, další činy uherského a polského krále Ludvíka I. z Anjou znamenaly oslabení křesťanských spojenců, díky nimž si Osmané upevnili své pozice na Balkáně, kde zanedlouho vyvrátili druhou bulharskou říši. .. pokračovat ve čtení

V bitvě u Nikopole se 25. září 1396 střetli osmanští Turci s křižáckým vojskem tvořeným především Francouzi, Uhry, Chorvaty, Němci, Burgunďany, Bulhary, Benátčany aj. Evropské síly vedené uherským králem Zikmundem Lucemburským, označované někdy jako Nikopolská křížová výprava, v tomto boji drtivě podlehlo početnějšímu turecko-srbskému vojsku osmanského sultána Bajezida I. nedaleko pevnosti Nikopolis na bulharském území. Selhání tohoto podniku ze strany křižáků se přičítá nejednotné taktice jejich společného vojska, zejména účastníkům Francie, tj. zbrklosti francouzských rytířů, kteří provedli předčasný unáhlený výpad proti tureckým silám, bitva se pak už vyvíjela jen v neprospěch křižácké strany vedoucí až ke katastrofálnímu výsledku. Pouze malá část křižáků včetně Zikmunda Lucemburského se zachránila, většina padla na bojišti a část se octla v tureckém zajetí, kde byli poté popraveni. Znamenalo to také konec nadějí na záchranu skomírající Byzantské říše a další balkánské národy, které ani společnými silami nemohly vzdorovat vzrůstající osmanské moci. .. pokračovat ve čtení