Coat of arms of the House of Gonzaga (1394)

Autor:

F l a n k e r

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/20385

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

420 x 509 Pixel (80778 Bytes)

Popis:

Coat of arms of House of Gonzaga from 1394 to 1433.

Komentář k Licence:

Tento obrázek zobrazuje vlajku, znak, pečeť nebo jinou insignii. Použití či užívání těchto symbolů je v mnoha zemích omezeno právními normami. Tato omezení jsou nezávislá na autorském právu.

Public domainPublic domainfalsefalse

F l a n k e r, autor tohoto díla, jej uvolnil jako volné dílo, a to celosvětově. V některých zemích to není podle zákona možné; v takovém případě: F l a n k e r poskytuje komukoli právo užívat toto dílo za libovolným účelem, a to bezpodmínečně s výjimkou podmínek vyžadovaných zákonem.

Licence:

Public domain

Výhrada:

insignia

Credit:

MuMM (Mantova ufficio Musei e Monumenti)

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 27 Mar 2024 22:36:18 GMT

Relevantní obrázky

(c) F l a n k e r, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Knížata Rakouského císařství se dělila na knížata povýšená za doby existence tohoto císařství a knížata „zděděná“ z předcházejícího období, většinou knížata z vůle císařů Svaté říše římské. Vedle nich žily na území císařství také knížecí rody, jejichž knížecí stav v Rakousku nebyl nikdy přiznán, ty však nebyly pro rakouskou knížecí společnost podstatné. Knížata povyšovaná v Rakousku v letech 1806–1918 jen minimálním dílem patřila ke „klasické“ zemské šlechtě a hraběcí aristokracii. Knížecí titul ve většině případů získaly mj. osoby hodné „zvláštního politického zřetele“, tedy morganatičtí potomci Habsburků nebo jiných suverénních dynastií, případně morganatičtí manželští partneři a partnerky těchto dynastií. Druhou velkou skupinu nových knížecích nobilitací pak tvořila potvrzení dříve udělených knížecích titulů, většinou těch říšských a polských. Malé množství nových knížat z řad nejurozenějších a nejbohatších hrabat bylo zřejmě jistou reakcí na předchozí období, kdy, zejména v 18. století, došlo k velkému množství knížecích nobilitací. Lze tedy snad mluvit o jisté „nasycenosti“ šlechtické společnosti knížaty. Zbývalo tak jen málo rodů a osob, jejichž zásluhy, původ a majetek se panovníkovi zdály být dostatečné pro udělení knížecí důstojnosti. Rakouské knížecí nobilitace se svou nečetností podobaly nobilitacím v ostatních německých zemích s výjimkou Pruska, kde vyšší množství nových knížat, mnohdy protestantského vyznání, bylo reakcí na předchozí udílení (říšské) knížecí hodnosti Habsburky povětšinou jen svým stoupencům a katolíkům. .. pokračovat ve čtení

Tento článek zachycuje seznam území, která musely Svatá říše římská či její sousedé odstoupit Francii nebo jejím spojencům následkem podpisu mírové smlouvy v Lunéville. .. pokračovat ve čtení

Tento článek představuje seznam světských knížecích rodů a knížectví Svaté říše římské. .. pokračovat ve čtení