Coat of arms of the Kingdom of Thessalonica
|
Já, autor tohoto díla, jej tímto uvolňuji jako volné dílo, a to celosvětově. V některých zemích to není podle zákona možné; v takovém případě: Poskytuji komukoli právo užívat toto dílo za libovolným účelem, a to bezpodmínečně s výjimkou podmínek vyžadovaných zákonem. |
Relevantní obrázky
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
_Caduta_o_seconda_presa_di_Costantinopoli_-_Domenico_Tintoretto_-_Sala_del_Maggior_Consiglio.jpg)
.svg)
.svg)
.svg)
.png)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
Relevantní články
Druhá křížová výpravaDruhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím. Edessa byla prvním křižáckým státem založeným v průběhu první křížové výpravy (1095–1099) ve Svaté zemi a i prvním státem, který byl muslimy vyvrácen. Druhá křížová výprava byla první výpravou ve znamení kříže, v jejímž čele stanuli evropští králové, německý Konrád III. a francouzský Ludvík VII. Účastnilo se také množství významných evropských feudálů, včetně českého knížete Vladislava II. Armády obou králů pochodovaly odděleně napříč Evropou až do Byzantské říše. Na turecké teritorium jako první vstoupili Němci, ale u Dorylaia byla armáda přepadena a téměř vyhlazena. Poté se zbytky německé armády spojily s Francouzi, se kterými dorazili až do Antiochie a následně do Jeruzaléma. S jeruzalémským dvorem křižáci naplánovali výpravu na Damašek. Ta však skončila naprostým fiaskem. Pro muslimy to bylo velké vítězství a Zengí se po neúspěšné výpravě Damašku zmocnil, čímž byla muslimská fronta proti křižáckým státům opět o něco jednotnější. Sjednocení muslimů na Předním východě dokončil Saladin a jeho symbolem se nakonec stalo dobytí Jeruzaléma roku 1187. .. pokračovat ve čtení
Čtvrtá křížová výpravaČtvrtá křížová výprava (1202–1204) byla jedním ze série válečných tažení do Svaté země. Roku 1198 ji vyhlásil papež Innocenc III. Pontifik chtěl obnovit papežskou autoritu a moc nad křesťanskými panovníky tím, že odmítal světské vedení výpravy; kruciáta měla být pod jeho velením. Výzva zůstala zpočátku bez odezvy. Do března 1199, kdy mělo tažení začít, se téměř nikdo nepřihlásil. Až na sklonku roku 1199 účast na výpravě přislíbilo několik francouzských velmožů. Velitelem výpravy byl určen hrabě Theobald ze Champagne. Teprve roku 1201 se Francouzi dohodli s benátským dóžetem Enricem Dandolem, že Benátčané přepraví křižáky na Východ, zajistí jim zásobování a připojí své bojovníky. Na oplátku jim bylo přislíbeno 85 000 marek stříbra a polovina budoucí kořisti. Místo do Svaté země však měla výprava směřovat do Egypta, centra říše Ajjúbovců, Saladinových nástupců. .. pokračovat ve čtení
Guelfové a ghibelliniGuelfové a ghibellini byla dvě mocenská seskupení italských šlechtických rodů a měst, která v době středověku bojovala mezi sebou o ovládnutí území střední a severní Itálie. Název ghibellini vznikl zkomolením jména Waiblingen, rodového hradu Štaufů; guelfové je zase italský přepis jména rodu Welfů, kteří soupeřili se Štaufy a stranili papežům. .. pokračovat ve čtení
Montferratské markrabstvíMontferratské markrabství, též Markrabství Montferrat, případně markýzát, byl středověký stát náležící ke Svaté říše římské nacházející se ve stejnojmenné oblasti nazývané Montferrat, historického území na severozápadě Itálie v Piemontu. .. pokračovat ve čtení
Seznam vládců MontferratuMarkýzové a vévodové z Montferratu byli vládci území v Piemontu jižně od Pádu a východně od Turína zvaného Montferrat. Montferratský markýzát založil Berengar II. Italský v roce 950. Původně bylo pojmenováno po a drženo rodem Aleramovců. V roce 1574 byl Montferrat Maxmiliánem II., císařem Svaté říše římské, povýšen na vévodství. .. pokračovat ve čtení
Obléhání MilánaObléhání Milána bylo vojenskou akcí, ve které se vyznamenali čeští bojovníci a která vedla ke kapitulaci města. Český kníže Vladislav II. byl za odměnu korunován českým králem. .. pokračovat ve čtení
Soluňské královstvíSoluňské království byl křižácký stát vzniklý po čtvrté křížové výpravě na území bývalé Byzantské říše. Existence Soluňského království trvala jen dvacet let. .. pokračovat ve čtení