Coat of arms of the Soviet Union (1956–1991)


Autor:
Formát:
587 x 605 Pixel (457967 Bytes)
Popis:
Státní znak Sovětského svazu (1956-1991)
Komentář k Licence:
Comment – This license tag is also applicable to official documents, state symbols and signs of the Russian Soviet Federative Socialist Republic and the Union of Soviet Socialist Republics (union level[1]).

Warning – This license tag is not applicable to drafts of official documents, proposed official symbols and signs, which can be copyrighted.

Warning – This Russian official document, state symbol or sign (postage stamps, coins and banknotes mainly) may incorporate one or more works that can be copyrightable if separated from this document, symbol or sign. In such a case, this work is not an object of copyright if reused in its entirety but, at the same time, extracting specific portions from this work could constitute copyright infringement. For example, the denomination and country name must be preserved on postage stamps.


  1. Official documents, state symbols and signs of 14 other Soviet Republics are the subject of law of their legal successors. See respective license tags.
Licence:
Public domain
Výhrada:
insignia|communist
Credit:
Detailed version of the State Emblem of the Soviet Union, based on the Constitution of The Soviet Union (1977): Article: 169.. In order to get more accurate results, the entire work was performed by using the followings accredited references: 1956: [1], 1961: [2], 1972: [3][4], 1975: [5][6], 1977: [7], 1985: [8] [9]
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 27 Mar 2024 22:13:10 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR

Předseda prezídia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu byla nejvyšší státní funkce v někdejším SSSR, a to v letech 1936 až 1989. Předseda Prezídia byl vybírán na společném zasedání vlád Nejvyššího sovětu SSSR. Po ústavní novele v březnu 1990 byla nahrazena funkcí prezidenta SSSR. .. pokračovat ve čtení

Nejvyšší sovět Sovětského svazu

Nejvyšší sovět Sovětského svazu, neboli Nejvyšší rada SSSR, byl formálně nejvyšší orgán státní moci v Sovětském svazu. Existoval v letech 1938–1991 a do roku 1989 byl přímo volen občany. Předtím plnily jeho roli sjezdy sovětů. .. pokračovat ve čtení

Státní znak Sovětského svazu

Státní znak Sovětského svazu užívaný v letech 1958–1991 se skládal ze zlatého srpu a kladiva na ortograficky zobrazené zeměkouli, nad paprsky vycházejícího slunce a orámované obilnými klasy. Klasy jsou převázané po obou stranách rudou stuhou s nápisy v 15 jazycích svazových republik: Proletáři všech zemí, spojte se! Nápis v ruštině je největší a nachází se přímo pod znakem. Na vrcholu znaku se nalézá rudá pěticípá hvězda. .. pokračovat ve čtení

Hymna Sovětského svazu

Hymna Sovětského svazu byla hymna dnes již neexistujícího státu, která byla používána od roku 1944 do zániku tohoto státu v roce 1991. .. pokračovat ve čtení

Státní výbor obrany

Státní výbor obrany byl založen v době Velké vlastenecké války jako mimořádný řídící orgán vybavený nejvyššími pravomocemi. Nezbytnost zřízení takového orgánu se stala zřejmou v době krize způsobené nepřehledností tehdejšího systému řízení. Stalin a Politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu vládli fakticky, ale formálně rozhodnutí přijímalo Prezidium Nejvyššího sovětu, Ústřední výbor KSSS atd., taková byrokracie působila v podmínkách války těžkosti. .. pokračovat ve čtení

Ruská sovětská federativní socialistická republika

Ruská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika, byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu. .. pokračovat ve čtení

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika byla svazovou republikou SSSR v kavkazském regionu. Rozloha činila 86 600 km² a hlavním městem bylo Baku. V roce 1982 měla 6,3 mil. obyvatel, z toho 78,1 % tvořili Ázerbájdžánci, dále Rusové a Arméni. .. pokračovat ve čtení