Collalto-Fuersten-Wappen

Autor:

NeznámýUnknown author

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/115be

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

710 x 899 Pixel (1382567 Bytes)

Popis:

Wappen des Fürsten von Collalto

Licence:

Public domain

Výhrada:

insignia

Credit:

Wappenbuch der Österreichischen Monarchie von 1831 von J. A. Tyroff. Band I., Nr. 11

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 23 Mar 2024 05:38:28 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bastian, CC BY 3.0

Relevantní články

Antonín František hrabě Collalto byl italský šlechtic ze starobylého rodu Collaltů usazeného od 17. století na Moravě. Řadu let zastával nejvyšší funkce v zemské samosprávě Moravy, kde mu patřil rozsáhlý majetek. Byl též rytířem Řádu zlatého rouna. .. pokračovat ve čtení

Antonín Rombald hrabě Collalto byl italský šlechtic ze starobylého rodu Collaltů. Vynikl jako mecenáš umění, zastával též funkce u vídeňského dvora a vlastnil rozsáhlé statky na Moravě. Jeho hlavní sídlo v Brtnici navštívil v roce 1723 císař Karel VI. .. pokračovat ve čtení

Collaltové, přesněji páni z Collalto et San Salvatore je starý langobardský rod původem z italského Trevisa. Svůj původ odvozoval od muže jménem Rambaldo, kterému měla být langobardskými králi Adalbertem a Berengarem udělena první privilegia. První nesporné doklady o rodu pochází z roku 959, kdy Collaltové získali majetek v trevírské marce v sousedství Benátské republiky a roku 1191 hrady s panstvími Collalto a San Salvatore, podle kterých nesli následně rodové jméno. Rod Collaltů byl v řadách rakouské aristokracie jedním z nejvýznamnějších. .. pokračovat ve čtení

Knížata Rakouského císařství se dělila na knížata povýšená za doby existence tohoto císařství a knížata „zděděná“ z předcházejícího období, většinou knížata z vůle císařů Svaté říše římské. Vedle nich žily na území císařství také knížecí rody, jejichž knížecí stav v Rakousku nebyl nikdy přiznán, ty však nebyly pro rakouskou knížecí společnost podstatné. Knížata povyšovaná v Rakousku v letech 1806–1918 jen minimálním dílem patřila ke „klasické“ zemské šlechtě a hraběcí aristokracii. Knížecí titul ve většině případů získaly mj. osoby hodné „zvláštního politického zřetele“, tedy morganatičtí potomci Habsburků nebo jiných suverénních dynastií, případně morganatičtí manželští partneři a partnerky těchto dynastií. Druhou velkou skupinu nových knížecích nobilitací pak tvořila potvrzení dříve udělených knížecích titulů, většinou těch říšských a polských. Malé množství nových knížat z řad nejurozenějších a nejbohatších hrabat bylo zřejmě jistou reakcí na předchozí období, kdy, zejména v 18. století, došlo k velkému množství knížecích nobilitací. Lze tedy snad mluvit o jisté „nasycenosti“ šlechtické společnosti knížaty. Zbývalo tak jen málo rodů a osob, jejichž zásluhy, původ a majetek se panovníkovi zdály být dostatečné pro udělení knížecí důstojnosti. Rakouské knížecí nobilitace se svou nečetností podobaly nobilitacím v ostatních německých zemích s výjimkou Pruska, kde vyšší množství nových knížat, mnohdy protestantského vyznání, bylo reakcí na předchozí udílení (říšské) knížecí hodnosti Habsburky povětšinou jen svým stoupencům a katolíkům. .. pokračovat ve čtení

Tento článek pojednává o historii obce Korolupy, která se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. .. pokračovat ve čtení