Detail of a mezzotint portrait by John Jones (circa 1745-1797) after George Romney of John Fane, 10th Earl of Westmorland, 1796

Autor:

John Jones (circa 1745-1797) after George Romney

(Life time: (circa 1745-1797) and (1734-1802).)

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/5fc1b

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1995 x 2360 Pixel (921139 Bytes)

Popis:

Photo (by me, R. de Salis, Rodolph (talk) 23:51, 18 August 2015 (UTC)) of a detail of a mezzotint portrait by John Jones (circa 1745-1797) after George Romney of John Fane, 10th Earl of Westmorland, 1796.

Licence:

Public domain

Credit:

Na Commons přeneseno z en.wikipedia. (Původní text: „Original publication: 70 Great Portland Street, Marylebone, Westminster, UK

Immediate source: Sammlung Fane de Salis (via Jack Fane of Wormsley)“)

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 25 Jan 2023 20:31:22 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

John Fane, 10. hrabě z Westmorlandu byl britský politik za staré anglické šlechty. Jako dědic hraběcího titulu zasedal od roku 1780 ve Sněmovně lordů a díky přátelství s premiérem Williamem Pittem se od mládí uplatňoval ve vysokých funkcích ve státní správě i u dvora. Mimo jiné byl místokrálem v Irsku (1790–1795), později téměř třicet let v šesti vládách zastával úřad lorda strážce tajné pečeti. Byl rytířem Podvazkového řádu. .. pokračovat ve čtení

Místokrál v Irsku je historické označení úřadu královského místodržitele v Irském království, který v Irsku zastupoval anglického, respektive britského panovníka. Po připojení Irska k Anglii se kompetence i název funkce místodržitele měnily. Až po Slavné revoluci a svržení dynastie Stuartovců se ustálilo pojmenování funkce jako Lord Lieutenant in Ireland, neformálně místokrál (Viceroy), ve starších českých zdrojích generální guvernér. Zatímco ve starších dějinách Irska zastávali funkci místodržitele převážně rodilí Irové, po restauraci Stuartovců byli do úřadu jmenováni převážně angličtí peerové. V 17. a 18. století zastávali post tři členové významného starobylého irského klanu Butlerů, kteří měli na Irsko majetkové a příbuzenské vazby. Naopak později v době politické stability se na post irského místokrále dostali dvořané, kteří předtím neměli s Irskem vůbec žádný kontakt. Od poloviny 18. století bylo obsazení postu irského místokrále podmíněno volebními výsledky v Anglii a funkce byla obsazována v návaznosti na změnu vládního kabinetu v Londýně, nadále to byli bez výjimky příslušníci nejvyšší aristokracie provázaní i mezigeneračně blízkými příbuzenskými vztahy. Irský místokrál měl poměrně rozsáhlé pravomoci včetně možnosti povyšování do šlechtického stavu. S rostoucí korupcí se to projevilo především koncem 18. století během vyjednávání o sloučení Británie s Irskem. Faktickým vykonavatelem státní správy byl ministr pro Irsko, který měl od sloučení Británie s Irskem v roce 1801 statut státního sekretáře s členstvím v britské vládě. Přestože se jednalo o politickou funkci, až do 20. století nebylo nijak výjimečné, že ministrem pro Irsko byl některý z příbuzných místokrále. .. pokračovat ve čtení