ElectroEng Faculty, Prague Dejvice

Autor:

Czech Wikipedia user Packa

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/cc9ca

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2200 x 1608 Pixel (1452542 Bytes)

Popis:

Elektrotechnická fakulta ČVUT v Dejvicích (Praha 6) v Technické ulici

Komentář k Licence:

Já, držitel autorských práv k tomuto dílu, ho tímto zveřejňuji za podmínek následující licence:

Licence:

CC BY-SA 2.5

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 01 Mar 2024 00:13:32 GMT

Relevantní obrázky

(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Fakulta elektrotechnická ČVUT je jednou z 8 fakult Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) – nejstarší a nejprestižnější technické univerzity v České republice, jejíž historie sahá až do roku 1707. V roce 1950 vznikla rozdělením stávající Vysoké školy strojního a elektrotechnického inženýrství samostatná Vysoká škola elektrotechnického inženýrství, která dne 1.11.1951 na základě vydání nových prováděcích předpisů a tím i nového statutu ČVUT přijala název Fakulta elektrotechnická ČVUT. .. pokračovat ve čtení

České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) je česká technická univerzita, sídlící a převážně i působící v Praze. Patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult a studuje na něm přes 19 tisíc studentů. .. pokračovat ve čtení

František Čermák, křtěný František Filip byl český architekt. .. pokračovat ve čtení

Stavební mozaika je druh stavebního materiálu. Jedná se o mozaikové obklady budov převážně ze sintrovaného skla. Používá se pro obklady interiéru i exteriéru. Tento materiál byl široce používaný v druhé polovině 20. století pro jeho dobrou výtvarnou a technickou hodnotu. Příkladem jeho uměleckého využití je obklad větracích komínů pro Letenský tunel, jejichž projektantem byl Zdeněk Sýkora. .. pokračovat ve čtení