Flag of CSSC

Autor:

Makaristos, based on a previous version by Himasaram

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/6aa51

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

800 x 400 Pixel (396 Bytes)

Popis:

flag of "The Swiss Committee in favour of the Chagossians"

Komentář k Licence:

Tento obrázek zobrazuje vlajku, znak, pečeť nebo jinou insignii. Použití či užívání těchto symbolů je v mnoha zemích omezeno právními normami. Tato omezení jsou nezávislá na autorském právu.

Licence:

Public domain

Výhrada:

insignia

Credit:

Sources: [1]; [2]; [3]

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 05 Mar 2024 15:42:28 GMT

Relevantní obrázky

(c) Daniele Schirmo aka Frankie688, CC BY-SA 2.5

Relevantní články

Čagosané jsou původní obyvatelé Čagoských ostrovů v Britském indickoceánském teritoriu. Žili na ostrovech Diego García, Peros Banhos, Egmont a souostroví Salomon a Eagle. Většina Čagosanů nyní přebývá na Mauriciu a ve Spojeném království, jelikož byli ze své domoviny na přelomu 60. a 70. let 20. století deportováni britskou vládou. Bylo to z toho důvodu, aby na Diego García mohla být vybudována společná vojenská základna Velké Británie a USA. Dnes na Diegu Garcia nežije žádný Čagosan, zato zde stojí základna Camp Justice. Čagosané jsou původem většinou Afričané, pochází zejména z Madagaskaru, Mosambiku a Mauricia. Francouzi některé z nich přivezli roku 1786 z Mauricia jako otroky, ostatní příchozí byli rybáři, rolníci a dělníci na kokosových plantážích usídlivší se zde během 19. století. Hodně Čagosanů má také za předky Indy. Čagosané hovoří čagoskou kreolštinou, což je směs domorodých jazyků a kreolštiny vzniklé na bázi francouzštiny. Tento jazyk stále používají někteří lidé na Mauriciu a Seychelách. Čagosané žijící ve Spojeném království mluví anglicky. .. pokračovat ve čtení

Etnická vlajka je symbolem národa, který nemá vlastní stát. Tyto vlajky používají národnostní menšiny, etnika žijící rozptýleně po světě nebo domorodci, kteří nevytvořili státní útvary. Nejstarší z nich je baskická vlajka, vytvořená v roce 1894. Pojem zahrnuje jak politické vlajky, které vyjadřují snahu o vytvoření vlastního státu, tak kulturní vlajky, zastupující jazykové skupiny s několika stovkami příslušníků, jako Livonci. Etnické vlajky zpravidla nemají oficiální charakter, ale v některých zemích se vyvěšují při slavnostních příležitostech spolu se státní vlajkou na důkaz péče státu o menšiny. .. pokračovat ve čtení