Flag of Kurdistan

Autor:

NeznámýUnknown author

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/2ca8

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

900 x 600 Pixel (788 Bytes)

Popis:

Flag of the Kurds and Kurdistan

Komentář k Licence:

This work was first published in Iraq and is now in the public domain because its copyright protection has expired by virtue of the Law No. 3 of 1971 on Copyright, amended 2004 by Order No. 83, Amendment to the Copyright Law (details). The work meets one of the following criteria:

• It is an anonymous work or pseudonymous work and 50 years have passed since the year of its publication
• It is a work where the copyright holder is a legal entity or a work of applied art and 50 years have passed since the year of its publication
• It is a photographic or cinematic work that is not compositive (artistic in nature) first published before 1 January 1999
• It is work published in Iraq before 1 January 1954, and the author died before 1 January 1979
• It is another kind of work, and 50 years have passed since the year of death of the author (or last-surviving author)
• It is one of "collections of official documents, such as texts of international laws, regulations and agreements, judicial judgements and various official documents."
• It is the work of a body corporate, public or private, published by January 1st, 1980 (Article 20, 1971 law).

Licence:

Public domain

Výhrada:

insignia

Credit:

Vlastní dílo pomocí: specifications

• See also:

  

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 16 Mar 2024 22:44:50 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Irácký Kurdistán je autonomní oblast Kurdů v severovýchodním Iráku, kterou tvoří guvernoráty Halabdža, Sulajmáníja, Irbíl a Dahúk. V oblasti o rozloze asi 36 000 km² žije 4 864 000 obyvatel. Na východě sousedí s Íránem, na severu s Tureckem, na západě se Sýrií a na jihu s Irákem. Hlavním městem regionu je Arbíl. Úředními jazyky jsou kurdština a arabština, kromě kurdské většiny zde žijí Asyřané, Arméni a iráčtí Turkmeni. Většina obyvatel jsou muslimové, z nichž je více sunnitů než ší'itů; významné náboženské menšiny tvoří křesťané a jezídové. Fakticky ale irácký Kurdistán kontroluje mnohem větší území než jsou tři výše zmíněné guvernoráty. K dalším územím ovládaným Iráckým Kurdistánem náleží i guvernorát Kirkúk. .. pokračovat ve čtení

Ey Reqîb je kurdská hymna. Byla napsána kurdským básníkem a politickým aktivistou Dildarem v roce 1938, když byl vězněný. "Ey Reqîb" znamená v češtině ''Hej, nepříteli!'', a tento název odkazuje na vězeňské strážce a na vězení, kde Dildar byl uvězněn a mučen, ale také symbolizuje okupující země Kurdistánu: Turecko, Irák a Sýrii. Píseň byla původně napsána v kurdském dialektu Sorání, ale dnes je zpívána spolu s dialektem Kurmándží. Roku 1946 byla tato píseň přijata jako hymna Mahábádské republiky, krátkodobého kurdského státního útvaru na území Íránu. "Ey Reqîb" odkazuje na revoluční socialismus a na mytickou kurdickou historii. Často je hrána tradičním stylem. .. pokračovat ve čtení

Občanská válka v Iráku (2014–2017) byl do značné míry ukončený ozbrojený konflikt, který je od roku 2014 také nazýván Iráckou krizí. Po stažení amerických vojsk v roce 2011 pokračoval konflikt různých náboženských a etnických skupin s centrální vládou Iráku a sektářské násilí mezi těmito skupinami. Zvláštním jevem byl vznik tzv. Islámského státu (IS) a jeho krutovlády na částech území Sýrie a Iráku. Ten však byl po počátečních úspěších vojensky přemožen. .. pokračovat ve čtení

Válka proti Islámskému státu byla série leteckých úderů koalice amerických ozbrojených sil a dalších armád v Iráku a Sýrii proti pozicím Islámského státu, provedených v reakci na jeho územní zisky v Iráku a Sýrii. Vojenská intervence vedená Západem se nazývá anglicky Operation Inherent Resolve. 8. srpna 2014 americký prezident Barack Obama autorizoval letecké údery na pozice Islámského státu a humanitární pomoc jazídským uprchlíkům v pohoří Sindžár. Cílem úderů byla kromě prevence genocidy také ochrana amerických zájmů v Iráku. Vojenská operace byla později rozšířena kvůli ochraně irácké infrastruktury a letecké podpoře irácké armády. Po rozšíření úderů proti Islámskému státu, byly kurdské a irácké jednotky schopné zvrátit islámistický postup a znovu obsadit Mosulskou přehradu, která je největším vodním dílem v Iráku. .. pokračovat ve čtení

Povstání v Iráku je pokračující konflikt vedený Islámským státem proti irácké vládě a jejím spojencům. Islámský stát ztratil svoje poslední území v Iráku 9. prosince 2017. Od té doby funguje jako podzemní hnutí, které působí především v oblastech obývaných sunnitskou menšinou. Část jeho bojovníků přešla do povstalecké skupiny Bílé vlajky, která je odnoží teroristické skupiny Ansar al-Islám. .. pokračovat ve čtení

Heckler & Koch G3 je bitevní puška ráže 7,62 × 51 mm NATO vyvinutá v padesátých letech německým výrobcem zbraní Heckler & Koch (H&K) ve spolupráci se španělskou státní projekční a vývojovou agenturou CETME. G3 byla služební zbraní Bundeswehru, než byla v 90. letech nahrazena útočnou puškou Heckler & Koch G36. Rozšířila se i v mnoha zemích Evropy, Asie, Afriky a Jižní Ameriky a rovněž probíhala licenční výroba. .. pokračovat ve čtení

Bitva o Mosul byla vojenská operace iráckých vládních jednotek, spojeneckých milicí, iráckého Kurdistánu a mezinárodních sil proti islamistické teroristické organizaci Islámský stát v severoiráckém Mosulu a jeho okolí. Jejím úspěšně dosaženým cílem bylo dobýt Mosul z rukou Islámského státu, který se zmocnil města v červnu 2014. Ofenziva za znovudobytí druhého největšího iráckého města začala 16. října 2016 a za skončenou byla prohlášena 10. července 2017. Jednalo se o největší nasazení iráckých sil od invaze v roce 2003. .. pokračovat ve čtení