Flag of the Grand Duchy of Lithuania (1403–1410)

Autor:

Alex Tora

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/be512

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

388 x 239 Pixel (47335 Bytes)

Popis:

Flags of Ruthenian lands in the battle of Tannenberg, 1410.

Komentář k Licence:

Můžete si zvolit libovolnou z těchto licencí.

Licence:

CC BY 3.0

Credit:

self-made (based on Клейноди України (з історії державної і національної символіки). Комплект з 33-х кольорових листівок. – К., 1991., Banderia Pruttenorum)

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 02 Apr 2024 02:42:50 GMT

Relevantní obrázky

(c) Alex Tora, CC BY 3.0

(c) Heralder, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Pahoňa neboli Vytis je státním znakem Litvy a Běloruska už od dob Litevského velkoknížectví, Běloruské lidové republiky v roce 1918 a Běloruské republiky mezi lety 1991 a 1995. Zobrazuje obrněného rytíře s taseným mečem na (heraldicky) vpravo cválajícím koni. Ten byl původně obrazem na majestátních jezdeckých pečetích litevských panovníků – a tedy osobním erbem – ale postupně začal být vnímán jako znak země, jíž tito panovníci vládli: Litevského velkoknížectví. Od uzavření Lublinské unie (1569) byl součástí čtvrceného znaku Rzeczipospolité. .. pokračovat ve čtení

Litevské velkoknížectví byl od 13. století do roku 1795 stát zahrnující země dnešní Litvy, Běloruska, severovýchodního Polska, větší části Ukrajiny a západních okrajů Ruska. .. pokračovat ve čtení

Čtvrtá křížová výprava proti husitům byla poslední křížovou výpravou v první polovině 15. století, jejímž cílem bylo potlačení husitských kacířů v Čechách. Výprava se uskutečnila v létě roku 1431 a v jejím čele stáli braniborský vévoda Fridrich I. Braniborský a kardinál Giuliano Cesarini. Výprava byla zaskočena rychlým postupem spojených husitských vojsk vedených Prokopem Holým a po bitvě u Domažlic 14. srpna se úplně rozpadla. Fiasko tohoto tažení donutilo katolíky k společnému jednání s husity, které proběhlo na Basilejském koncilu. .. pokračovat ve čtení

Polsko-litevská unie, oficiálně nazývaná Království polské a Velkoknížectví litevské bylo v letech 1569–1791 soustátí ve střední a východní Evropě. Oficiálně vznikl uzavřením smlouvy mezi Korunou království polského a Litevským velkoknížectvím dne 12. srpna 1569 v Lublinu. Od roku 1791 do svého zániku v roce 1795 existovalo již jen ve značně zmenšeném územním rámci pod názvem Nejjasnější Republika polská (polsky Najjaśniejsza Rzeczpospolita Polska či jen Republika polská, teprve po roce 1967 vešla ve známost jako „Republika obou národů“. .. pokračovat ve čtení

Polsko-litevská válka s Řádem německých rytířů neboli Polsko-litevská válka s křižáky, či též Velká válka, byl ozbrojený konflikt, který probíhal mezi lety 1409 a 1411 mezi Polským královstvím a Litevským velkovévodstvím na straně jedné a Řádem německých rytířů a jeho spojenci na straně druhé. .. pokračovat ve čtení

Obléhání Karlštejna trvalo od 20. května nebo 28. května do 8. listopadu 1422. Husitské vojsko pražanů oblehlo hrad Karlštejn a neúspěšně se ho pokoušelo dobýt. Na pomoc obleženému Karlštejnu byla v Norimberku svolána křížová výprava, její účastníci ale do bojů vůbec nezasáhli a výprava se rozpadla. Po neúspěšném obléhání uzavřeli znesvářené strany roční příměří. .. pokračovat ve čtení

Papežské schizma je situace, kdy v katolické církvi zastávají úřad dva nebo dokonce i tři různí papežové současně. Jako vzdoropapež je označován ten z papežů, který není uznáván za právoplatného. Většina schizmat měla jen omezenou dobu trvání. Nejdelší papežské schizma nastalo po avignonském zajetí mezi léty 1378–1417, kdy od koncilu v Pise roku 1409 stáli v čele západní církve tři papežové. .. pokračovat ve čtení