GFP Superresolution Christoph Cremer


Autor:
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
538 x 389 Pixel (160159 Bytes)
Popis:

GFP superresolution, optical nanoscopy ( Christoph Cremer, emeritus at Heidelberg university [1])

View of a nucleus of a bone cancer cell: using normal high resolution fluorescence microscopy, it is not possible to distinguish details of its structure (image on the left). Using the two Color Localization Microscopy 2CLM (image on the right) it is possible to localize 70,000 histone molecules (red: RFP-H2A) and 50,000 chromatin remodeling proteins (green: GPF-Snf2H) in a field of view of 470 µm2 with an optical depth of 600 nm. Common fluorescence markers were used.

2CLM is the only optical nanoscopy method that allows position based co-localization of single molecules at high density in a wide field of view using conventional fluorescent proteins such as GFP, YFP, RFP, or other conventional fluorochromes.

Due to its high optical single molecule resolution, 2CLM allows significantly more precise analyses of potential protein interactions than FRET-(Fluorescence Resonance Energy Transfer) technology, which is at present the preferred method for such investigations. This is of particular significance in studies of biomolecular machines (BMMs) within cells: Single BMMS can be analysed, including the number of molecules of a given type; distances between proteins in these BMMs often are substantially greater than those that can be analyzed by FRET (restricted to a maximum distance of only a few nm).

Possible to use conventional, well established and inexpensive fluorescent dyes, from the GFP group, and its dye variants, to the well-known Alexa and fluorescein dyes. Fundamental to SPDMphymod are blinking phenomena (flashes of fluorescence), induced by reversible bleaches (metastable dark states). Individual molecules of the same spectral emission color can be detected.

Publikation: Manuel Gunkel, Fabian Erdel, Karsten Rippe, Paul Lemmer, Rainer Kaufmann, Christoph Hörmann, Roman Amberger and Christoph Cremer: Dual color localization microscopy of cellular nanostructures. In: Biotechnology Journal, 2009, 4, 927-938. ISSN 1860-6768
Komentář k Licence:
VRT Wikimedia

Toto dílo je svobodné a může ho kdokoli užívat pro jakýkoli účel. Pokud si přejete tento obsah užít, nemusíte žádat o svolení, pokud dodržíte všechny licenční požadavky uvedené na této stránce.

Wikimedia obdržela e-mail s potvrzením, že držitel autorských práv souhlasil se zveřejněním za podmínek uvedených na této stránce. Tuto zprávu zkontroloval člen VRTS a uložil ji v našem archivu svolení. Ke komunikaci mají přístup důvěryhodní dobrovolníci v záznamu #2011011110013541.

Pokud máte dotazy k archivované komunikaci, použijte prosím nástěnku VRT. Odkaz na záznam: https://ticket.wikimedia.org/otrs/index.pl?Action=AgentTicketZoom&TicketNumber=2011011110013541
Find other files from the same ticket: SDC query (SPARQL)

Licence:
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 04 Feb 2024 09:10:58 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Fluorescenční mikroskop

Fluorescenční mikroskop je světelný mikroskop umožňující detekci a pozorování fluoreskujících látek ve vzorku. Fluorescence vzniká ozářením vzorku zářením o patřičné vlnové délce, což vede k vybuzení molekul fluorescenční látky (fluoroforu) a k následnému návratu na původní energetickou hladinu za současného vyzáření fotonů světla. Fluorescenční mikroskopie je v současnosti jednou ze základních metod zkoumání mikrosvěta v experimentální biologii. .. pokračovat ve čtení

Superrozlišovací mikroskopie

Superrozlišovací mikroskopie je optická mikroskopie umožňující pozorovat objekty s rozlišením vyšším než difrakční limit. Ten při běžné světelné mikroskopii neumožňuje odlišit dva body bližší než přibližně 250 nm Za pokroky ve vývoji těchto metod v roce 2014 získali Eric Betzig, Stefan W. Hell a William E. Moerner Nobelovu cena za chemii. .. pokračovat ve čtení