India semi-devine attendant Dancing Celestial
India (Uttar Pradesh). Early 12th century. Sandstone. H. 331/2 in. (85.1 cm) Promised Gift of Florence and Herbert Irving (L 1993.88.2) Metropolitan Museum of Art, NYC.
The contours and richly ornamented surfaces of this celestial attendant to the gods exemplify a stylistic shift away from earlier Gupta-influenced forms. Here the linear play of surface decoration and dramatic contours replace the earlier emphasis on seamless volume and subtle balance. The sculptor has twisted the figure into an extraordinary pose that captures the essence of her dance and seems absolutely believable until one imagines actually trying to turn this way. The jewelry sways and emphasizes her movements, both in the way the necklaces and sashes follow the curves of her body and in the upward thrust of the spiked tips of her crown. The crisp carving of her adornments makes a pleasing contrast with the smooth and rounded surfaces of her flesh. Images of dancing semidivine attendants often appear on the outer walls of Hindu temples. They are placed near the figures of gods to honor the deity, just as actual female dancers honored the gods’ images within the temple.
Relevantní články
ApsarasApsarasy, též apsary, jsou indické mytické ženské bytosti, vynikající obzvláštní krásou přirovnávané k evropským nymfám a vílám, které se dělí na laukika „pozemské“ a daivika „božské“. Jsou družkami nebeských hudebníků gandharvů a jsou také považovány za nebeské hudebnice a tanečnice, uvádí se též že obývají Indrovo nebe. Některé z nich jsou také manželkami bohů či ršiů. V Rgvédu byly spojovány s vodou, pozdější texty je spojují také se zemí a stromy, přisuzují jim schopnost měnit podobu, zpravidla ve vodní ptáky. Někdy obývají i stromy, především smokvoně a badyáníky, či sídlí v horách, řekách a lesích. V hinduistických textech se uvádí jejich počet od tisíců po několik milionů. .. pokračovat ve čtení