Kańk - památník hornických bouří roku 1496
Relevantní obrázky
.png)
Relevantní články
Kaňk (352 m)Kaňk, dříve zvaný Špimberk, je nejvýchodnějším vrcholkem pásma vrchů, které ze severní strany lemují středočeské město Kutná Hora. Kopec, tyčící se zhruba 2,5 km ssv. od centra města, představuje nejvyšší bod geomorfologického okrsku Malešovská pahorkatina, který náleží do podcelku Kutnohorská plošina na severozápadě Hornosázavské pahorkatiny. Na úpatí vrchu se rozkládají tři části města Kutná Hora: na severozápadní straně je to Kaňk, bývalé horní městečko, na jihozápadě předměstí Šipší a ze strany jihovýchodní pak Sedlec s někdejším významným klášterem. Ke katastrálnímu území Kaňk patří pouze část západního úbočí kopce, vrchol i ostatní svahy příslušejí do katastrálního území Sedlec u Kutné Hory. .. pokračovat ve čtení
Vzpoura kutnohorských havířů (1496)Vzpoura kutnohorských havířů bylo lidové povstání, které se odehrálo v polovině července 1496 v Kutné Hoře, tehdy druhém největším českém městě, a jejím okolí, za účelem požadavků zdejších horníků ve stříbrných dolech na vyšší platové a životní podmínky. Povstání bylo, v nepřítomnosti krále Vladislava II. Jagellonského v zemi, z nařízení poděbradského hejtmana Oňka Kamenického z Topic potlačeno a 13 havířských vůdců pak v srpnu téhož roku sťato. Podle kusých zpráv pak král provedl roku 1497 revizi procesu a odpovědné za popravy potrestal. Jednalo se zároveň o jednu z největších masových stávek středověké české historie. .. pokračovat ve čtení