Kostel sv. Vaclav Vysluni
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Relevantní obrázky
Relevantní články
Kostel svatého Václava (Výsluní)Monumentální římskokatolický kostel svatého Václava ve městě Výsluní, 13 km západně od Chomutova, byl postaven v 50. letech 19. století. Od roku 1998 je chráněn jako kulturní památka. Kostel je ve vlastnictví města Výsluní. .. pokračovat ve čtení
Římskokatolická farnost – děkanství ChomutovŘímskokatolická farnost – děkanství Chomutov je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Chomutov a v jeho okolí. Organizačně spadá do krušnohorského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chomutově. .. pokračovat ve čtení
Římskokatolická farnost VýsluníŘímskokatolická farnost Výsluní je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky ve Výsluní a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze. .. pokračovat ve čtení
Krušnohorský vikariátKrušnohorský vikariát se nachází v severních Čechách a je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Je církevní územní správní jednotkou v litoměřické diecézi, která hraničí na jihozápadě s plzeňskou diecézí a na severozápadě u německé hranice s drážďansko-míšeňskou diecézí. Na severovýchodě hraničí s teplickým vikariátem a na jihovýchodě s lounským vikariátem. Z hlediska územního členění státní správy leží na území okresů Chomutov a Most, které jsou v ústeckém kraji, a v západní části lehce zasahuje do okresu Karlovy Vary v karlovarském kraji. Protože zahrnuje oblast v okolí měst Kadaně, Chomutova a Most, dříve se vikariát nazýval chomutovský. Vzhledem k územnímu rozsahu se mu kolem přelomu druhého a třetího tisíciletí začalo říkat krušnohorský, což lépe vyjadřuje, že zahrnuje region Krušnohoří. Vedle toho, že je ze všech vikariátů litoměřické diecéze územně největší, má i několik specifik. .. pokračovat ve čtení
Obloučkový stylObloučkový styl je verze novorománského slohu, jež byla populární v německy mluvících zemích v 19. století. Kromě novorománského slohu obsahuje také některé prvky z byzantské, románské či renesanční architektury. Vznikl ze snahy německých architektů v čele s Heinrichem Hübschem, kteří hledali vlastní národní styl. .. pokračovat ve čtení