Michael Psellos


Autor:
Unknown/Άγνωστος
Formát:
781 x 622 Pixel (488809 Bytes)
Popis:
Michael Psellos (left) with his student, Byzantine Emperor Michael VII Doukas.
Komentář k Licence:
Public domain (see below)
Licence:
Public domain
Credit:
Codex 234, f. 245a, Mount Athos, Pantokrator Monastery/ Κώδ. 234, φ. 254α, Άγιον Όρος, Μονή Παντοκράτορος
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 08 Mar 2024 11:13:11 GMT

Relevantní obrázky

(c) I, Sailko, CC BY 2.5
(c) Foto: Wienwiki / Walter Maderbacher, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Michael Psellos

Michael Psellos, původním jménem Konstantin, byl byzantský spisovatel, filozof, politik a historik. Svými filozofickými názory byl blízký idealismu novoplatóniků. Za vlády Konstantina IX. se domohl vlivného postavení na císařském dvoře a později sloužil jako vysoce postavený rádce několika dalších panovníků. .. pokračovat ve čtení

Řecká literatura

Řecká literatura je literaturou v řeckém jazyce. Má tři velká období, která jsou od sebe značně oddělená. Tím prvním je starověká řecká literatura, kterou vytvářeli obyvatelé antické civilizace, ať už řecké nebo římské. Druhým velkým obdobím byla éra pravoslavné byzantské literatury, neboť Byzanc, původně východořímská říše, zvolila řečtinu jako svůj hlavní jazyk, aby se tím odlišila od západořímského latinského světa. Staré Řecko i Byzanc byly velké "commonwealthy", jejichž vliv a pole působnosti přesahovaly dalece hranice Peloponésu, na nějž je omezeno moderní Řecko, proto řada velkých děl v řečtině vznikala mimo území dnešního Řecka, v případě Byzance dokonce většina, neboť tato říše měla ostatně i své hlavní sídlo mimo tyto hranice. Je to jeden z důvodů, proč moderní Řecko necítí s Byzancí takové spojení, dalším takovým důvodem je pád Byzance a značná časová průrva mezi tímto pádem a obnovením toho, co by se dalo nazvat znovu řeckou kulturou. Ta se zrodila až s moderním nacionalismem. Tomu se na byzantskou linii příliš navazovat nechtělo, raději se opájel tradicí antickou, od té ho však dělil obrovský časový úsek, etnický vývoj a jazykový vývoj - moderní řečtina je té antické dosti vzdálená. I proto se někdy pod pojmem řecká literatura míní jen literatura moderní, od 19. století, neboť jen ta je opravdu spjata se současným řeckým státem a národem. Definujeme-li ovšem pojem jazykem, je legitimní tři velké řecké literatury sepnout k sobě, do jednoho příběhu. O tom, jak moc velká průrva mezi těmito třemi liniemi je, vedou ostatně literární teoretici spor, je například pravdou, že i po pádu Byzance se na periferiích bývalé říše určitá tradice řeckého písemnictví uchovala, například na Krétě. Někdy se pod pojem byzantská literatura zahrnují všechna východořímská díla od 3. století, jindy až díla od století šestého, přičemž za symbolický mezník se považuje rok 529, kdy Justinián I. uzavřel poslední filosofickou školu v Athénách. Níže v textu je respektováno druhé pojetí. .. pokračovat ve čtení

Byzantská literatura

Byzantská literatura je řecké středověké písemnictví mezi lety 330 – 1453, resp. podle jiných autorů mezi lety 529 – 1453. Dělí se na 4 období: raně byzantské, obrazoborecké, období makedonské renesance a komnénovského klasicismu a závěrečné. .. pokračovat ve čtení