POL księstwo raciborskie COA

Autor:

Poznaniak

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/2051d

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

744 x 833 Pixel (40414 Bytes)

Popis:

Herb księstwa raciborskiego

Komentář k Licence:

Na základě § 4, odst. 1 a 2 polského zákona o právu autorském a právech souvisejících (Dz. U. z 2022 r. poz. 2509 ve znění pozdějších novelizací) „nejsou předmětem práva autorského normativní akty, jejich návrhy, úřední dokumenty, materiály, znaky a symboly“. Proto je tento soubor volné dílo (public domain). V některých případech však může být jeho využití omezeno jinými zákony.

Licence:

Public domain

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 26 Feb 2024 03:44:54 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Ratibořské knížectví vzniklo roku 1172 jako panství Piastovce Měška I. Křivonohého a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, Těšín a Kozel. Roku 1177/9 k němu bylo přičleněno Osvětimsko a Bytomsko. Roku 1202 bylo celé knížectví sloučeno s Opolským knížectvím. K obnovení samostatného knížectví došlo roku 1290, když bylo uděleno Přemyslovi Ratibořskému, nejmladšímu synu Vladislava Opolského. Přemysl a později i jeho syn Lešek složili lenní slib českým králům. Od té doby tedy knížectví patřilo pod Země Koruny české. Roku 1336 Lešek zemřel a Jan Lucemburský knížectví udělil opavskému vévodovi Mikuláši II. z vedlejší větve Přemyslovců. Došlo tak ke sloučení Ratibořska s Opavskem, které trvalo až do roku 1377, kdy se Ratibořsko dostalo Mikulášovu synovi Janovi I. Poté knížectví vládli jeho potomci. Kníže Valentin Hrbatý roku 1511 uzavřel dědickou smlouvu s opolským knížetem Janem II. Dobrým. Ten po valentinově smrti roku 1521 knížectví sloučil s knížectvím Opolským a od toho okamžiku Ratibořsko sdílelo osud Opolska v rámci Zemí Koruny české. Roku 1742 připadlo knížectví Prusku. .. pokračovat ve čtení

Veliký znak republiky Československé byl jedním ze státních symbolů Československé republiky v letech 1920 až 1939 a 1945 až 1960. Byl zaveden zákonem Národního shromáždění republiky Československé z 30. března 1920, číslo 252/1920 Sb. Po roce 1938 se znak užíval méně, jelikož v době druhé republiky se užíval především střední znak. .. pokračovat ve čtení

Území historického Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství. Toto dělení bylo zapříčiněno rozdělením Polska podle závěti Boleslava III. Křivoústého v roce 1138. Podle tohoto rozdělení mělo být Polsko rozděleno na 4–5 údělů a každý z těchto údělů připadl jednotlivým synům Boleslava. Slezsko podle této smlouvy potom připadlo Vladislavovi II. Vyhnanci a jeho potomci dále dělili Slezsko na další menší územní celky, až do roku 1675, kdy vymřeli všichni slezští Piastovci. .. pokračovat ve čtení

Pštinské panství nebo Pštinské knížectví bylo slezské stavovské panství a později knížectví v Horním Slezsku kolem města Pština. .. pokračovat ve čtení