POL województwo śląskie II RP COA

Autor:

Poznaniak

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/1d783

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

744 x 833 Pixel (21344 Bytes)

Popis:

Uwaga ta grafika jest wzorowana na projektowanym herbie województwa z 1928 r. Ostateczne projekty autorstwa Zygmunta Lorenca zostały opracowane w 1929 r. Jeśli masz do nich dostęp bardzo proszę o kontakt Poznaniak

Komentář k Licence:

Na základě § 4, odst. 1 a 2 polského zákona o právu autorském a právech souvisejících (Dz. U. z 2022 r. poz. 2509 ve znění pozdějších novelizací) „nejsou předmětem práva autorského normativní akty, jejich návrhy, úřední dokumenty, materiály, znaky a symboly“. Proto je tento soubor volné dílo (public domain). V některých případech však může být jeho využití omezeno jinými zákony.

Licence:

Public domain

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 14 Mar 2024 03:58:22 GMT

Relevantní obrázky

(c) Arkad, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Přemek Ratibořský byl kníže ratibořský v letech 1282–1306. .. pokračovat ve čtení

Ratibořské knížectví vzniklo roku 1172 jako panství Piastovce Měška I. Křivonohého a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, Těšín a Kozel. Roku 1177/9 k němu bylo přičleněno Osvětimsko a Bytomsko. Roku 1202 bylo celé knížectví sloučeno s Opolským knížectvím. K obnovení samostatného knížectví došlo roku 1290, když bylo uděleno Přemyslovi Ratibořskému, nejmladšímu synu Vladislava Opolského. Přemysl a později i jeho syn Lešek složili lenní slib českým králům. Od té doby tedy knížectví patřilo pod Země Koruny české. Roku 1336 Lešek zemřel a Jan Lucemburský knížectví udělil opavskému vévodovi Mikuláši II. z vedlejší větve Přemyslovců. Došlo tak ke sloučení Ratibořska s Opavskem, které trvalo až do roku 1377, kdy se Ratibořsko dostalo Mikulášovu synovi Janovi I. Poté knížectví vládli jeho potomci. Kníže Valentin Hrbatý roku 1511 uzavřel dědickou smlouvu s opolským knížetem Janem II. Dobrým. Ten po valentinově smrti roku 1521 knížectví sloučil s knížectvím Opolským a od toho okamžiku Ratibořsko sdílelo osud Opolska v rámci Zemí Koruny české. Roku 1742 připadlo knížectví Prusku. .. pokračovat ve čtení

Jan V. Ratibořský byl synem Václava IV. Ratibořského a Markéty z Szamotuly, knížetem ratibořským v letech 1456–1493, v letech 1473–1479 pánem v Pštíně a od roku 1483 ve Wodzisławi. .. pokračovat ve čtení

Opolsko-ratibořské knížectví bylo jedno z četných slezských knížectví, kterým vládla slezská větev polské královské dynastie Piastovců. Vzniklo v roce 1202 z unie hornoslezského Opolského a Ratibořského knížectví, vzácnou výjimkou z pokračující feudální fragmentace původního Slezského knížectví. .. pokračovat ve čtení

Vladislav I. Opolský byl opolsko-ratibořský kníže z rozrodu slezských Piastovců. Vládl od roku 1246 až do své smrti. .. pokračovat ve čtení

Vratislavské knížectví, původně Slezské knížectví, zkráceně Vratislavsko, byl středověký státní útvar v oblasti historického území Slezska, zprvu náležející k Polskému království. Vládli mu příslušníci slezské větve Piastovců, ale tato dynastie roku 1335 vymřela a Vratislavsko se stalo lénem českého krále jako tzv. bezprostřední knížectví. V roce 1742 zaniklo inkorporací do Pruského království. .. pokračovat ve čtení

Kazimír I. Opolský byl opolsko-ratibořský kníže panující v letech 1211–1230. Pocházel z rodu Piastovců. .. pokračovat ve čtení