POL województwo opolskie COA

Autor:

project: Leszek Ołdak, Marian Panic, Bolesław Polnar, vectorization: Poznaniak

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/6848

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

744 x 865 Pixel (68458 Bytes)

Popis:

Znak Opolského vojvodství

Komentář k Licence:

Na základě § 4, odst. 1 a 2 polského zákona o právu autorském a právech souvisejících (Dz. U. z 2022 r. poz. 2509 ve znění pozdějších novelizací) „nejsou předmětem práva autorského normativní akty, jejich návrhy, úřední dokumenty, materiály, znaky a symboly“. Proto je tento soubor volné dílo (public domain). V některých případech však může být jeho využití omezeno jinými zákony.

Licence:

Public domain

Credit:

Vlastní dílo based on

• Uchwała Nr XXIV/179/2000 Sejmiku Województwa Opolskiego z dnia 28 grudnia 2000 r. ws. ustanowienia herbu Województwa Opolskiego (Dz. Urz. Woj. Opolskiego z 2001 r. Nr 28, poz. 158)

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 07 Mar 2024 08:49:54 GMT

Relevantní obrázky

(c) mamik / fotopolska.eu, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Opolské knížectví vzniklo v roce 1173, kdy bylo rozděleno Slezské údělné knížectví. Vznikla tři knížectví, Opolsko připadlo Jaroslavu Opolskému. Mezi lety 1202–1282 a 1521–1532 bylo Opolsko sloučeno s Ratibořskem v Opolsko-Ratibořském knížectví. Knížectví zaniklo v roce 1742 výsledky první slezské války, kdy území připadlo Prusku, které je inkorpovalo do svého území. .. pokračovat ve čtení

Boleslav Kozelsko-Bytomský byl v letech 1352–1354/1355 bytomsko-kozelský kníže, z dynastie Piastovců, poslední mužský zástupce této linie Slezských Piastovců. .. pokračovat ve čtení

Vjačeslava Haličská – haličská kněžna, dcera knížete Jaroslava Osmomysla a kyjevské kněžny Olgy, nebo dcera jeho syna Vladimíra Jaroslaviče a černigovské kněžny Boleslavy. .. pokračovat ve čtení

Viola Opolská – kněžna opolsko-ratibořská, manželka Kazimíra I. Opolského. .. pokračovat ve čtení

Ryksa Odonowna byla velkopolská kněžna z dynastie Piastovců. .. pokračovat ve čtení

Knížectví bytomské, také Bytomsko, bylo jedno z mnoha knížectví ve Slezsku. Hlavní město byla Bytom. .. pokračovat ve čtení

Ratibořské knížectví vzniklo roku 1172 jako panství Piastovce Měška I. Křivonohého a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, Těšín a Kozel. Roku 1177/9 k němu bylo přičleněno Osvětimsko a Bytomsko. Roku 1202 bylo celé knížectví sloučeno s Opolským knížectvím. K obnovení samostatného knížectví došlo roku 1290, když bylo uděleno Přemyslovi Ratibořskému, nejmladšímu synu Vladislava Opolského. Přemysl a později i jeho syn Lešek složili lenní slib českým králům. Od té doby tedy knížectví patřilo pod Země Koruny české. Roku 1336 Lešek zemřel a Jan Lucemburský knížectví udělil opavskému vévodovi Mikuláši II. z vedlejší větve Přemyslovců. Došlo tak ke sloučení Ratibořska s Opavskem, které trvalo až do roku 1377, kdy se Ratibořsko dostalo Mikulášovu synovi Janovi I. Poté knížectví vládli jeho potomci. Kníže Valentin Hrbatý roku 1511 uzavřel dědickou smlouvu s opolským knížetem Janem II. Dobrým. Ten po valentinově smrti roku 1521 knížectví sloučil s knížectvím Opolským a od toho okamžiku Ratibořsko sdílelo osud Opolska v rámci Zemí Koruny české. Roku 1742 připadlo knížectví Prusku. .. pokračovat ve čtení