PametniDeskaJinonickehoAkcizu

Autor:

Mojmir Churavy

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/233d5

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1445 x 2825 Pixel (1054966 Bytes)

Popis:

Pamětní deska na počest gestapem zavražděných a umučených hrdinů z jinonického akcízu během protektorátu

Komentář k Licence:

Já, držitel autorských práv k tomuto dílu, ho tímto zveřejňuji za podmínek následující licence:

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 28 Mar 2024 03:35:31 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Jinonický akcíz byl starý dům stojící osamoceně na okraji Jinonic, kde původně sídlil prvorepublikový celní úřad. Dům byl zbourán v roce 2001, a to navzdory úzkému spojení jeho historie s domácím odbojem za protektorátu. V domě tehdy působila nekomunistická odbojová skupina, která až do roku 1941 odesílala ilegální vysílačkou Sparta I tajné depeše do Vojenské radiové ústředny (VRÚ) ve Woldinghamu u Londýna. .. pokračovat ve čtení

Jindřich Klečka byl český radiotelegrafista a osobnost československého odboje během druhé světové války. Patřil mezi nejbližší spolupracovníky štábního kapitána Václava Morávka. Jako radiotelegrafista pracoval již od léta 1940 a byl nejúspěšnějším domácím odbojovým radiotelegrafistou. Ilegální činnost vykonával po celých téměř šestnáct měsíců, což se nikomu jinému z domácího protinacistického odboje nepodařilo. .. pokračovat ve čtení

Antonín Němeček – student učitelského ústavu kongregace školských Bratří křesťanských škol u Svatého Jana pod Skalou – byl český odbojář, který za protektorátu působil v nekomunistickém protiněmeckém odboji jako pomocník radiotelegrafistů ilegální organizace ÚVOD. .. pokračovat ve čtení

Miroslav Prokop byl synem inspektora I. třídy finanční stráže Karla Prokopa. Obdobně jako jeho otec se Miroslav za protektorátu začlenil do aktivit nekomunistického protiněmeckého domácího odboje. Pomáhal svému otci při zakládání ilegální odbojové skupiny sdružující obyvatele pražských čtvrtí Jinonice a Radlice. Studující Miroslav Prokop distribuoval ilegální tisk a pomáhal při radiovém vysílání depeší Vojenské radiové ústředně u Londýna, které se uskutečňovaly z různých pražských lokalit ale také z jinonického akcízu, kde měla Prokopova rodina služební byt. Po přepadení jinonického akcízu gestapem se Karlu Prokopovi podařilo uniknout, ale jeho syn Miroslav jakož i jeho matka Emílie byli zatčeni. Miroslav Prokop prošel velmi krutými výslechy v Petschkově paláci. Byl vězněn, souzen a odsouzen k trestu smrti. Ten byl vykonán v Mauthausenu smrtící benzinovou injekcí. .. pokračovat ve čtení

Karel Prokop byl za první světové války příslušníkem československých legií v Rusku. Za protektorátu byl coby inspektor I. třídy finanční stráže zaměstnán ve funkci přednosty a inspektora Finančního úřadu potravní daně v Praze. Jedna z kanceláří tohoto úřadu byla dislokována v jinonickém akcízu. Karel Prokop spolu se svým synem Miroslavem Prokopem stáli u zrodu ilegální odojové skupiny sdružující obyvatele pražských čtvrtí Jinonice a Radlice. V Praze – Jinonicích byl Prokop vedoucím jinonické odbojové skupiny.. Karel Prokop byl také zástupcem MUC. Václava Rusého a JUC. Vítězslava Dvořáka, kteří stáli v čele ilegální skupiny Vašek-Čeněk. .. pokračovat ve čtení

Stanislav Medřík byl zaměstnán jako člen finanční stráže a jeho pracoviště se nacházelo v jinonickém akcízu. Při zátahu na jinonický akcíz byl Stanislav Medřík zatčen gestapem spolu s ostatními. Brzy po svém zatčení byl ale propuštěn. Jeho zatčení bylo výsledkem nešťastné shody náhod. Vyšetřovatelé mu nemohli totiž nic dokázat, protože on byl v akcízu ve službě. Asi za dva týdny po zátahu na ilegální vysílačku Spartu I byl ale opět zatčen, a to zřejmě pro udání, že skutečně pracuje pro odboj a že nedovoleně přechovává zbraně. Nejprve byl Stanislav Medřík vězněn na Pankráci. Odtud jej přesunuli do Terezína, a když tam začali Němci budovat ghetto, převezli ho do Mauthausenu. Dne 8. května 1942 obdržela jeho manželka a tehdy dvanáctiletý syn Zdeněk zprávu, že jejich otec v Mauthausenu dne 5. května 1942 zemřel. .. pokračovat ve čtení