Pocapy, pontif. tridentská Mše
Relevantní obrázky
Relevantní články
Seznam komunit používajících tridentskou liturgiiToto je seznam komunit, institutů, apod. používajících tridentskou liturgii v katolické církvi, tedy římský ritus podle misálu z r. 1962 nebo starší rity. Seznam je rozdělen do třech hlavních částí, a to na mužské, ženské a jednu laickou komunitu. V první části každé z nich jsou uvedeny komunity působící ve více zemích podle počtu domů nebo klášterů. Ve druhé pak komunity přítomné pouze na území jednotlivých států. .. pokračovat ve čtení
Římskokatolická farnost Počaply u TerezínaŘímskokatolická farnost Počaply u Terezína je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území vesnice Počaply a v jejím okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Vojtěcha v Počaplech u Terezína. .. pokračovat ve čtení
Summorum pontificumSummorum pontificum je apoštolský list papeže Benedikta XVI., vydaný motu proprio. Dokument specifikoval pravidla a možnosti slavení starší liturgické formy podle misálu Jana XXIII. z roku 1962, kterou ustanovil jako mimořádnou formu římského ritu. Řádnou formou zůstávala stále mše podle misálu Pavla VI., který reagoval na liturgické návrhy druhého vatikánského koncilu. Obecně řečeno list Summorum pontificum možnost slavení podle staršího způsobu oproti dřívějšku usnadňoval. .. pokračovat ve čtení
Tridentská mšeTridentská mše, známá také jako tradiční latinská mše, je forma mše svaté římského ritu, sloužené podle typických misálů vydaných za tímto účelem od roku 1570 do roku 1962. Svůj název dostala od ducha doby druhé poloviny 16. století, kdy promulgoval bulou Quo primum v souladu s rozhodnutím tridentského koncilu papež Pius V. nový římský misál, který byl od té doby vůbec poprvé platný pro celou latinskou církev. Tato rituální forma byla zároveň nejvíce užívaným ritem západní latinské církve – tj. hlavní formou slavení mše svaté v západní církvi – až do doby, kdy byla po 2. vatikánském koncilu zavedena mše Pavla VI. v prosinci 1969. Tato vydání navazovala na mnohem starší liturgickou praxi zachycenou v misálech římské diecéze, sahající v téměř nezměněné podobě k papeži sv. Řehoři Velikému a tato podoba tzv. gregoriánská, navazuje až na prvokřesťanskou římskou liturgickou praxi. Např. Credo bylo vyhlášeno Chalcedonským koncilem léta Páně 451 v návaznosti na koncil Konstantinopolský r. 381, avšak svůj původ má v starším vyznání I. nicejského koncilu z r. 325. V téměř každé zemi se tato mše sloužila výhradně v latině, ale je také známo, že od dob Tridentského koncilu bylo povoleno buď částečně nebo úplně užívání některého jiného jazyka. V převážně chorvatských diecézích také bylo například na konci 19. povoleno sloužení mše ve staroslověnštině a speciálních výsad v této věci dosáhly také české země. .. pokračovat ve čtení
Západní křesťanstvíZápadní křesťanství je jednou ze dvou částí křesťanství. Západní křesťanství se skládá z latinské církve a západního protestantismu a jejich odnoží, jako je starokatolická církev, nezávislý katolicismus a restauracionismus. .. pokračovat ve čtení
Jan BaxantJan Baxant je český katolický duchovní, v letech 2008–2023 sloužil jako 20. biskup litoměřický. .. pokračovat ve čtení
Slavná mšeSlavná mše, slavnostní mše (svatá) nebo latinsky missa solemnis je v některých západokřesťanských církvích označení mše prováděné zvláště slavnostním způsobem. Při jejím vysluhování bývá obvykle přítomno více asistujících duchovních, liturgické texty se zpívají a užívá se kadidlo, procesní svíce a kříž. Obvykle se slavná mše slouží o velkých svátcích a mimořádných příležitostech. Předsedá-li slavné mši biskup, hovoří se o (slavnostní) pontifikální mši, předsedá-li jí papež, jedná se o (slavnostní) papežskou mši. .. pokračovat ve čtení