Podolská 54, čelně

Autor:

cs:ŠJů

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/8fc7a

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2048 x 1536 Pixel (582055 Bytes)

Popis:

Praha, Podolí, Podolská 448/54.

Komentář k Licence:

Můžete si zvolit libovolnou z těchto licencí.

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Fotografie je vlastním dílem

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 27 Mar 2024 17:17:45 GMT

Relevantní obrázky

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

(c) Wikimedia Foundation, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Ředitelská vila Podolské cementárny je vila v Praze 4-Podolí, která stojí v ulici Podolská na úpatí Kavčích hor, jižně od plaveckého bazénu, postaveného na místě zaniklé cementárny. Od 2. března 2017 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky spolu s oplocením a tarasní zdí. .. pokračovat ve čtení

Podolská cementárna se nacházela v Praze–Podolí. Byla využívána od roku 1871, kdy byla uvedena do provozu firmou Ferdinand Barta a spol. až do druhé světové války, kdy byla v roce 1941 její činnost nadobro zastavena. V době jejího spuštění se jednalo o vůbec první továrnu na výrobu portlandského cementu v českých zemích. Surovinu pro výrobu vápna (hydraulického) a cementu firma těžila převážně v branických vápencových lomech. Cementárna prosperovala díky výhodné poloze v těsné blízkosti Prahy a také díky konjunktuře stavebnictví v tehdejších příměstských lokalitách tedy na Vinohradech, Žižkově, Smíchově, Nuslích či ve Vršovicích. Ve 30. letech 20. století zasáhla podnik hospodářská krize a další jeho rozvoj byl „přidušen“ nevýhodnou polohou podniku „tísněného“ v jeho okolí stále se rozrůstající obytnou zástavbou. Druhá světová válka pak znamenala definitivní konec podolské cementárny. Dnes na jejím místě stojí plavecký stadion Podolí. .. pokračovat ve čtení

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Podolí v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální. .. pokračovat ve čtení

Prastav je zkratka firmy Pražská staviva, která vznikla 25. června 1921. Společnost orientující se od počátku na produkci vápna, cementu a keramiky byla založena na základech rodinných firem Barta & Svoboda a Portland Cementfabrik Radotin, Max Herget za finanční asistence České banky v Praze. Zkrácený, později oficiální, název Prastav začala firma používat asi od roku 1924 nebo 1925. Po těžkostech, které Prastav provázely ve 20. letech 20. století a během hospodářské krize 30. let 20. století, zažila firma nebývalý rozmach koncem 30. letech 20. století, kdy patřila mezi dominantní hráče na předválečnému trhu se stavebními hmotami v Československu. Po skončení druhé světové války byl Prastav už v roce 1945 znárodněn na základě dekretu o Znárodnění dolů a některých průmyslových podniků a jeho majetek byl v roce 1946 rozebrán: část přičleněna k podniku České cementárny a vápenice, národní podnik a část pak k Ústřednímu podniku Československé keramické závody, n. p.. .. pokračovat ve čtení