Prezidentská zahrada Bratislava (1)

Autor:

Vlach Pavel

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/c76a7

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2736 x 1824 Pixel (2044286 Bytes)

Popis:

Prezidentská zahrada v Bratislavě, v pozadí Grasalkovičův palác.

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 10 Aug 2024 14:30:56 GMT

Relevantní obrázky

(c) Diego Delso, CC BY-SA 4.0

Relevantní články

Prezidentská zahrada je městský park v Bratislavě za Grasalkovičovým palácem, který je oficiální rezidencí prezidentů Slovenské republiky. Zahrada se nachází v městské části Staré Mesto a na ploše přibližně 6 hektarů se rozkládá za prezidentským palácem mezi ulicemi Štefánikova a Banskobystrická, na severu ji ukončuje ulice Spojná a za ní následuje zahrada Letního arcibiskupského paláce. Zahrada je celoročně veřejně přístupná. .. pokračovat ve čtení

Grasalkovičův palác nebo též Prezidentský palác v Bratislavě je osově symetrická rokoková budova na Hodžově náměstí v Bratislavě postavená jako letní venkovské sídlo šlechtickým rodem Grasalkovičů v 18. století. Během několika staletí vystřídal řadu majitelů a byl různě využíván, od roku 1996 je oficiální rezidencí prezidentů Slovenské republiky. Za palácem se nachází veřejně přístupná Prezidentská zahrada. .. pokračovat ve čtení

Bedřich Rakousko-Těšínský byl arcivévoda rakouský a rakousko-uherský generál. Od patnácti let sloužil v c. k. armádě, řadu let na různých pozicích strávil v Prešpurku. V roce 1914 byl jmenován polním maršálem a na začátku první světové války vrchním velitelem rakousko-uherské armády. Od roku 1895 byl také posledním držitelem Knížectví těšínského, další rozsáhlé statky vlastnil v Uhrách a na Moravě. Celkově mu patřilo téměř 200 000 hektarů půdy a na počátku 20. století patřil k největším pozemkovým vlastníkům ve střední Evropě. Jeho bohatství plynulo především z těžby uhlí ve Slezsku a provozu Třineckých železáren, kde byl významným akciovým podílníkem. Je údajným markýzem Gerem ze Slezských písní Petra Bezruče. .. pokračovat ve čtení