Principalities of Kievan Rus' (1054-1132)

Autor:

SeikoEn

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/ce84

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

770 x 1028 Pixel (259469 Bytes)

Popis:

Principalities of the later Kievan Rus (after the death of Yaroslav I in 1054). (the background map is a modern map of Europe showing current national boundaries, and modern artificial waterways and reservoirs in Russia)

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 07 Jul 2024 13:57:44 GMT

Relevantní obrázky

(c) Alex Tora, CC BY 3.0

Relevantní články

Rus je historické označení pro etnokulturní prostor ve východní Evropě obývaný východními Slovany. V určitých souvislostech může být použit také coby poetické synonymum pro Rusko, Ukrajinu a Bělorusko, nebo jako součást historických názvů. .. pokračovat ve čtení

Ve 12. století se Kyjevská Rus rozpadla na 13 menších nezávislých knížectví. V ruských dějinách se toto období obvykle nazývá „doba ruských knížectví“ nebo „doba feudální rozdrobenosti.“ Za hranici rozpadu se pokládá rok 1132, kdy zemřel poslední kyjevský kníže Mstislav Vladimírovič. Výsledkem rozpadu Kyjevské Rusi byl vznik nových politických uskupení na jejím území a zformování některých současných národů východní Evropy - Ukrajinců, Bělorusů a Rusů. .. pokračovat ve čtení

Černigovské knížectví bývala součást Kyjevského knížectví s hlavním městem Černigov. Knížectví vzniklo roku 1024 v Severii a patřilo mezi politicky a hospodářsky nejvýznamnější části říše. Knížata z Černigova několikrát bojovala o vládu nad Kyjevským velkoknížectvím, zatímco po dlouhý čas byla za vládce Černigova považována Kyjevská Rus. .. pokračovat ve čtení

Rjazaňské knížectví bylo středověké ruské knížectví s hlavním městem Rjazaň náležící ke Kyjevské Rusi a jako Muromsko-rjazaňské knížectví tvořilo personální unii s knížectvím muromským. Vzniklo oddělením se od Černigovského knížectví a zaniklo v letech 1520/21, kdy poslední rjazaňský kníže Ivan Ivanovič (1516–20) byl moskevským velkoknížetem Vasilijem III. zrádně vylákán do Moskvy, uvězněn, sesazen a jeho země připojena k Moskevskému velkoknížectví. .. pokračovat ve čtení

Kyjevská Rus -zjednodušené označení časového období Rusi, dle sídla vladaře Termín zaveden ruskými historiky v 19. století. byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11. století konstituoval v multietnickém prostředí východní Evropy. Ve 12. století se Kyjevská Rus rozpadla na jednotlivá knížectví. .. pokračovat ve čtení

Volyňské knížectví bylo v 10. až 12. století východoslovanské ruské knížectví náležící ke Kyjevské Rusi. Někdy bývá nazýváno jako Volyňsko-vladimirské knížectví, a to zejména v souvislosti s dobou po roce 1199, kdy se od něj odtrhlo Lucké knížectví. Sídelním knížecím městem bylo Vladimir (Vladiměř). Mezi další významná města v knížectví patřily Kremenec, Luck, Busk, Dorogobuž, Brest, Belz a Šumsk. .. pokračovat ve čtení

Smolenské knížectví, někdy nazývané Smolenské velkoknížectví, bylo v období od 11. do 16. století knížectvím středověké Kyjevské Rusi a poté součást Litevského velkoknížectví, definitivně zaniklo roku 1508 jeho přetvořením ve vojvodství. .. pokračovat ve čtení