Rätischer Donaulimes

Autor:

Mediatus (Karteninhalt, Gestaltung, Präsentation) und ziegelbrenner (Farbe, konzeptionelles Aussehen)

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/91dee

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

4170 x 4378 Pixel (3331508 Bytes)

Popis:

Putzger – Historischer Weltatlas, 89. Auflage, 1965; Westermanns Großer Atlas zur Weltgeschichte, 1978; Martin Kemkes: „Römer an Donau und Iller. Neue Forschungen und Funde.“ Thorbecke, Sigmaringen 1996, ISBN 3-7995-0410-9, S. 152f.; Dietwulf Baatz: Der Römische Limes. Archäologische Ausflüge zwischen Rhein und Donau. 4. Auflage. Gebr. Mann, Berlin 2000, ISBN 3-7861-2347-0; Thomas Fischer und Günther Ulbert: Der Limes in Bayern. Von Dinkelsbühl bis Eining. Theiss, Stuttgart 1983 ISBN 3-8062-0351-2; Wolfgang Czysz u.a.: Die Römer in Bayern. Lizenzausgabe. Nikol, Hamburg 2005, ISBN 3-937872-11-6; Dieter Planck u.a.: Imperium Romanum. Roms Provinzen an Neckar, Rhein und Donau. Theiss, Stuttgart 2005. ISBN 978-3-8062-2140-4; Thomas Fischer, Erika Riedmeier-Fischer: Der römische Limes in Bayern. Pustet, Regensburg 2008. ISBN 978-3-7917-2120-0; Daten des bayerischen Landesdenkmalamtes und des österreichischen Bundesdenkmalamtes

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 20 Apr 2023 17:15:51 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Jako Dunajský limes bývá označována část vojenské hranice Římské říše podél řeky Dunaj v moderním Bavorsku, Rakousku, Slovensku, Maďarsku, Srbsku, Chorvatsku, Rumunsku a Bulharsku. Opevnění sestávalo z četných strážných věží, vojenských táborů (Castrum) a pevností. Kvůli svému bažinatému břehu a rozvětvenému toku byl Dunaj v antickém období těžko překročitelný. I proto nevznikla na Dunajském limitu na rozdíl od Hornogermánského a raetského limitu téměř žádná hraniční zeď. Tábory vznikaly především v polovině 1. století. Později, za Trajána, byly tábory do té doby obehnány pouze zemními valy také opevněny kamennými zdmi. Podél limitu byla vedena silnice, která spojovala jednotlivé pevnosti a tábory podél řeky až k její deltě do Černého moře. .. pokračovat ve čtení