Sacrificial scene on Hammars (II)

Autor:

• Sacrificial_scene_on_Hammars_(I).JPG: Berig
• derivative work: The Man in Question (talk)

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/6a2fe

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2984 x 1069 Pixel (6668912 Bytes)

Popis:

Scene from Stora Hammar stone

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

• Sacrificial_scene_on_Hammars_(I).JPG

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 08 Mar 2024 10:39:16 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Valknut je pozdější pojmenování symbolu či ornamentu složeném ze tří propletených trojúhelníků. Nachází se na starých severských rytinách v kamenech, často pohřebních, kde pravděpodobně znamenal symbol posmrtného života. Objevuje se také na skandinávských obrazových kamenech ve spojení s bohem Ódinem, například na Tängelgardském kameni v Gotlandu ze 7. století. Z výskytu a užití tak lze usuzovat, že znak mohl sloužit k náboženským nebo magickým účelům, ať už spojenými se smrtí nebo s padlými, či jako znak boha, který měl tyto věci na starosti. Název a význam symbolu je sporný, jelikož se jeho pojmenování nedochovalo a není asociováno s žádným textem. Jeho přesný význam a funkci nelze dohledat a je předmětem dohadů dosud. .. pokračovat ve čtení

Krvavý orel je rituální způsob popravy popsaný ve skaldské poezii. Odsouzenému vězni se nařízla kůže na zádech tak, aby se odhalila jeho páteř. Poté se od páteře oddělila žebra a natočila do stran, aby připomínala křídla. Nakonec se vytáhly plíce a kůže se natáhla podel rozdělaných žeber a položily se na ramena. To vedlo ke smrti odsouzeného. Dodnes se vedou debaty o tom, zda byl tento rituál literární fikcí, jde o špatný překlad nebo byl skutečnou historickou praxí. .. pokračovat ve čtení

Blót je ve severském náboženství výraz pro oběť, zpravidla krvavou a zvířecí, někdy i lidskou. Nejčastějším typem blótu byla komunální oběť zvířete správného druhu poraženého u oltáře. Poté byla jeho krev zachycena do hlautbolli „obětní misky“ a pomocí větvičky zvané hlautviðr či hlauttein jí byl pokropen oltář a účastníci oběti. Maso zvířete bylo poté zkonzumováno při hostině. Z pramenů jsou také známy oběti zvířat i lidí oběšením či lidí utopením ve studni či močále, oba tyto typy jsou spojovány například s chrámem v Uppsale. Také je zmiňováno obětování zvířecí hlav zavěšením na dřevěné idoly nebo oběti otroků a služebníků při pohřbu. .. pokračovat ve čtení