Steinrelief Pfarrkirche Altenkirchen

Autor:

Lebrac

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/50ed1

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

800 x 1200 Pixel (511902 Bytes)

Popis:

Relief on a brick of the parish church in Altenkirchen, which was probably part of the Jaromarsburg

Komentář k Licence:

Eigenes Werk, Copyleft (Mehrfachlizensierung GFDL, jegliche CC-BY-SA) siehe unten

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 17 Feb 2024 12:15:29 GMT

Relevantní obrázky

(c) Skäpperöd na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Studium slovanské mytologie a náboženství je interdisciplinární obor používající především metody a poznatky historiografie, dějin náboženství, archeologie, etnologie a lingvistiky. .. pokračovat ve čtení

Slovanské nebo staroslovanské náboženství, běžně také slovanské pohanství apod., jsou tradičně užívaná označení pro původní náboženství Slovanů před jejich přijetím křesťanství. Slované byli polyteisté, uctívali více bohů. Kult se, kromě božstev, soustředil především na uctívání přírodních objektů jako byly posvátné stromy nebo prameny, nadpřirozených bytostí jako byly víly, duše předků a praktikování rituálů. Existují mimo jiné teorie, které zpochybňují výhradně polyteistický charakter slovanského náboženství, například že Slované vyznávali formu předetického dualismu, tedy víru v existenci boha dobra a boha zla ve vzájemné rovnováze, snad na základě íránských vlivů. Neexistují prameny, dokazující existenci uceleného panteonu bohů, zejména oblast Polabí se vyznačuje mocnými kmenovými kulty. Jediný historicky doložený panteon slovanských bohů byl v 9. století, kdy byl založen kyjevským knížetem Vladimírem. .. pokračovat ve čtení

Žrec je označení pro kněze slovanského předkřestanského náboženství. Existenci kněží máme doloženou pouze pro prostředí polabských a pobaltských Slovanů, kde měli významnou pozici v souvislosti s kulty Svarožice v Retře, Svantovíta v Arkoně, Jarovíta ve Volhošti a s dalšími. .. pokračovat ve čtení

Ránové, někdy také zváni jako Rujánci, byl polabský západoslovanský kmen sídlící na ostrově Rujána a přilehlé pevnině v dnešním severovýchodním Německu. V této oblasti se Ránové poprvé objevili během 9. století a stali se jedním z nejmocnějších kmenů sídlícím mezi Labem a dolní Vislou. Ránové byli posledními z Polabských Slovanů, kteří se drželi svého původního náboženství, a to až do roku 1168, kdy bylo dobyto jejich hradiště Arkona coby poslední bašta odporu dánským králem Valdemarem I. a připojeni k Dánsku jako vazalské Rujánské knížectví. .. pokračovat ve čtení

Svantovít či Svantovit byl slovanský bůh uctívaný polabskými Slovany, resp. kmenem Ránů na Rujáně. Díky politickému vlivu Rujány byl často ctěn okolními kmeny jako nejvyšší z bohů, dary mu přinášely kmeny od Vagrie po Pomořansko, dokonce i dánský král Sven III., ač byl křesťan, mu obětoval skvostnou číši. Jméno lze vykládat pravděpodobně jako kompozitum ze slov svętъ (mocný, silný) a koncovky –vit, tedy přibližně mocný pán. To může naznačovat, že původně nešlo o jméno boha, ale o přízvisko. Mohlo se tedy jednat o hypostazi či polabsko-slovanskou variantu Peruna, Svarožice či jiného boha. Později byl také uměle ztotožňován s křesťanským sv. Vítem. .. pokračovat ve čtení