Villa Torlonia - Paris Bordone

Autor:

Stefano Bolognini

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/35fc2

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1870 x 1819 Pixel (2214728 Bytes)

Popis:

Paris Bordone, Villa Torlonia, Rome, Italy.

Licence:

CC BY 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 08 Mar 2024 11:24:03 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Paris Bordone, plným jménem Paris Paschalinus Bordon, byl italský malíř působící v Benátkách na přechodu vrcholné renesance a manýrismu. Patřil k nejlepším Tizianovým žákům. Jeho tvorbu ovlivnili Lorenzo Lotto a Pordenone. Pracoval nejen pro benátské objednavatele a pro města v oblasti Benátska, ale i pro francouzského krále Františka I., rodinu Fuggerů a později i pro Marii Rakouskou. Vedle náboženských a mytologických obrazů byl oblíben i pro malbu obrazů s erotickou atmosférou, tolik typickou pro období manýrismu. .. pokračovat ve čtení

Vývoj benátského malířství významně ovlivnila poloha města, která umožnila přijímat umělecké podněty jak ze západní Evropy, tak i z Východu, a to především z Byzance. Příčinou byl dlouhodobý hospodářský a politický vliv Byzantské říše na oblast Benátska. Nepřekvapí proto, že byzantská tradice v Benátkách přetrvala až do konce 14. století, kdy do oblasti začal pronikat mezinárodní gotický styl. Benátský důraz na smysl pro barvu je proto třeba hledat v byzantském umění, které bylo založeno na výrazné barevnosti uměleckých děl. Byly to především konstantinopolské mozaiky, a později i mozaiky ravennské školy, jejichž zářivé barvy byly vzorem pro benátské umělce. Z toho plyne, že benátské malířství bylo primárně založeno na použití barev, které dominovaly nad plastickou modelací postav a jejich umístěním v prostoru. Za konstantinopolských Palaiologovců byl obnoven i zájem o antiku, což poznamenalo tvorbu benátských umělců 13. a 14. století. V tomto období bylo i nadále upřednostňováno použití barvy v protikladu s florentským důrazem na přesnost obrazové podkresby. Naopak s pozdější technikou olejomalby se benátské malířství seznámilo během pobytu Sicilana Antonelli da Messina v Benátkách (1475). .. pokračovat ve čtení